Nástup dovolené na zotavenou
Praha, 3. 4. 2002
Blíží se čas dovolených, a proto bych ráda věděla, zda zaměstnavatel má možnost ovlivnit datum nástupu na dovolenou.
Karla P., Čáslav
Dovolená vlastně znamená pro zaměstnance pracovní volno s náhradou mzdy a zákoník práce upravuje několik druhů dovolených, v dotazu jde samozřejmě o dovolenou za kalendářní rok, která může být modifikována jako poměrná část dovolené v případě, že pracovní poměr zaměstnance netrval celý kalendářní rok z důvodu ukončení a navázání tohoto pracovního poměru během kalendářního roku, anebo proto, že trval pouze část kalendářního roku. Nárok na dovolenou vznikne zaměstnanci, který byl nepřetržitě zaměstnán u téhož zaměstnavatele po dobu 60 dnů v kalendářním roce. Jestliže zaměstnanec neodpracuje alespoň 60 dní v kalendářním roce, mohl by mu vzniknout nárok na dovolenou za odpracované dny. Zaměstnanci, kteří pracují ve zhoršených pracovních podmínkách, mají nárok na dodatkovou dovolenou. To jen pro ilustraci, že zákoník práce upravuje a počítá skutečně s několika pojmy či druhy dovolených; pro úplnost lze upozornit na tzv. další dovolenou, což je určitým zvýhodněním pro zaměstnance, jimž se nárok na dovolenou prodlužuje o další dny při splnění určitých zákonem stanovených podmínek.
Základní výměra dovolené je 4 týdny, u těch zaměstnanců, kteří neprovozují podnikatelskou činnost, se jedná o 5 týdnů a jiná délka dovolené je u pedagogických pracovníků. Zaměstnanec tedy může čerpat dovolenou nejen v týdnech, ale i po částech, když je možné, aby takto čerpaná část byla kratší než týden.
Nástup na dovolenou určuje zaměstnavatel, přičemž při určení nástupu na dovolenou musí zaměstnavatel dodržet zásadu, že oznámí zaměstnanci určenou dobu čerpání dovolené alespoň 14 dní předem a jestliže se poskytuje zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně dva týdny, pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec nedohodnou jinak. Povinností zaměstnavatele je dále určit zaměstnanci čerpání alespoň čtyř týdnů dovolené v kalendářním roce, má-li na ně nárok, a dále dovolená nesmí být určena mimo jiné na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenskou službu nebo civilní službu nebo kdy je uznán dočasně práce neschopným.
Zaměstnavatel má právo změnit zaměstnanci určený nástup na dovolenou nebo ho může z dovolené odvolat a samozřejmě se může stát, že zaměstnanec již za dovolenou, respektive za pobyt, například v nějakém rekreačním zařízení, zaplatil. Tehdy je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly, příkladmo cestovní náhrady, storno poplatky apod.
Za dobu čerpání dovolené přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku a taxativně jsou v zákoně vyjmenovány důvody, kdy je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci peněžní náhradu za nevyčerpanou dovolenou; tato náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou se také poskytuje ve výši průměrného výdělku.
JUDr. Marie Moravcová
