Doslova jeden za druhým přicházejí letos bankroty strojírenských firem na Pardubicku. Poslední z řady zastavila k poslednímu srpnu výrobu společnost Továrny mlýnských strojů Holice.

Této situaci přitom předcházely krachy podniků Prokop, a. s., Prokop Processing a Slévárna MCH.

"Během krátké doby evidujeme 500 nezaměstnaných strojařů a techniků, především s nižším a středním vzděláním," uvedl Petr Klimpl, zástupce ředitelky Úřadu práce v Pardubicích.

Současná míra nezaměstnanosti v okrese dosahuje 6,1 procenta. Podle Klimpla s touto kategorií lidí dosud nebyly vážné problémy, v současné době úřad organizuje rekvalifikační kursy jako na běžícím pásu.

"Jedná se hlavně o přeškolení na řidiče vysokozdvižných vozíků, svářečské kursy nebo školení na vyhlášku číslo 50 pro elektrotechnické obory," upřesňuje Klimpl s tím, že u vysokoškoláků s technickým vzděláním problémy nejsou.

"Zahraniční investoři nyní nabírají spíš lidi k montážním linkám, ale je jenom otázkou času, kdy do města přenesou i některá vývojová pracoviště. Potom se dá očekávat boj o vysokoškolsky vzdělané specialisty," myslí si Miroslav Sotona, ředitel firmy ERA, která vyvíjí a vyrábí radiolokátory.

"Zatím zahraniční firmy nesoutěží s českými o pracovníky s vyšším vzděláním a dělnické kategorie jsme schopni pokrýt z vlastních zdrojů nebo se to řeší krátkodobým zaměstnáváním lidí ze Slovenska," tvrdí Klimpl.

Slováky do Pardubic dováží například společnost Foxconn, která v tomto městě montuje počítače.

Přesto se za posledních několik let struktura zaměstnanců na Pardubicku změnila k nepoznání.

Zanikly zaměstnavatelské kolosy jako Tesla. Synthesia má z původních 9500 zaměstnanců necelé čtyři tisíce.

"Hodně lidí odešlo do sféry služeb a vzniklo mnoho malých tzv. "garážových" firem, v nichž jsou technicky zdatní odborníci, kteří dokáží v oblasti výroby i servisu nahradit zaniklé továrny," myslí si Klimpl.

Podle ředitele Okresní hospodářské komory v Uherském Hradišti Jiřího Zezuláka u technických profesí obecně platí nedostatek kvalifikovaných pracovních sil na dělnické i inženýrské posty. Je to podle něj dáno problémy u nosných firem v oboru, které procházely restrukturalizací. "Některé dokonce zrušily vývoj a dělají ve mzdě," dodal.

U malých firem se zase nedá čekat velký důraz na vývoj. Současně s tím opustilo výuku těchto oborů i školství a začalo nabízet žádané obory. (šíf, oba)

Vývoj počtu zaměstnaných v národním hospodářství (v tisících)

1993

1996

2001

Celkem

4 873,5

4 972,0

4 750,2

z toho: vedoucí pracovníci

214,0

333,1

302,8

vědečtí a odborní pracovníci

446,2

468,4

509,8

techničtí pracovníci

873,4

889,9

902,0

řemeslníci, opraváři

1 114,8

1 050,5

940,3

obsluha strojů a zařízení

643

638,4

620,3

nekvalifikovaní pracovníci

495,8

456,4

373,5

Zdroj: Český statistický úřad