Od začátku července platí novela obchodního zákoníku, do které poslanec Vladimír Doležal navrhl možnost vytěsnit malé akcionáře. Tři měsíce poté je přesvědčen, že to byl správný krok.

HN: Podle vámi navržené novely byli vytěsněni akcionáři z více než dvou set firem a hlavní vlastníci jim vyplatí přes sedm miliard korun. Co tomu říkáte?
Dalo se to očekávat. To číslo mi ale nepřipadá vysoké. Největší kritici tvrdili, že to bude až 500 firem.

HN: Čekal jste, že o akcie přijdou desítky tisíc lidí?
Akciových společností je mnohem více. Čekal jsem milióny, z toho jsem měl trochu obavu. To, že jsou to jen desítky tisíc, mě překvapuje. Ne všichni naříkají. Setkal jsem se s reakcemi, kdy akcionáři byli rádi, že konečně za akcie dostali nějaké peníze.

HN: K čemu vytěsňování prospělo?
Hodně to pomohlo pročistit majetkové struktury jednotlivých akciových společností. Teď jsou tam skutečně ti hráči, kteří se o to starají. Mnozí minoritní akcionáři nic neřešili. Někteří naopak jen zneužívali svých práv a chod firem komplikovali.

HN: Myslíte, že společnosti po vytěsnění budou fungovat lépe, pružněji?
To ani ne. Na chod firem to nebude mít zásadní vliv.

HN: Probíhá podle vás vytěsňování v klidu?
Neprobíhá určitě ideálně. Jsou tam neshody. Minoritní akcionáři budou vždy tvrdit, že cena je příliš nízká a budou hledat všechny cesty pro to, aby ji nějakým způsobem navýšili. Na druhou stranu je pochopitelný i zájem velkých akcionářů nepřeplácet.

HN: Proč se v Česku prosadila pro velké vlastníky hranice 90 procent, zatímco v mnoha zemích musí mít 95 procent, aby mohli ostatní vyplatit?
Já jsem tuto hranici navrhl, protože akcionář s tímto podílem už je dostatečně velký vlastník. Ve sněmovně i v Senátu byl prostor tuto hranici upravit, ale nikdo o tom nechtěl debatovat.

HN: Jak se díváte na to, že vaše původní novela byla brzy novelizována?
Třeba s tím, že protiplnění musí být v penězích a ty někde uložené, souhlasím. Byl jsem pro jejich doplnění už v první novele obchodního zákoníku. Ale nebyla vůle, proto jsem je doplnil při novele novely. Nechtěl jsem nikoho poškodit. Všechny změny tam mohly být už na začátku, ale při vypracování zákona mě některé nenapadly.

HN: Mnozí akcionáři říkají, že přes vás vytěsňování prosadila PPF. Jak se na takové spekulace díváte?
A nebyl to Plzeňský Prazdroj, Třinecké železárny nebo někdo jiný? Jeden hráč by takový zákon neprotlačil. V momentě, kdy se o tom začalo mluvit, reagovala většina velkých firem a říkala, že to není tak špatný nápad.

HN: Nesníží velká vlna vytěsňování zájem o tuzemský kapitálový trh?
Společnosti fungují díky velkým vlastníkům, ne malým. Myslím, že když se vyčistí vlastnické struktury, tak není vyloučeno, že postupně se část firem vrátí na otevřený akciový trh, aby získala peníze.

 

Diskutujte k tématu Fóra HN: JAK DOPADLO VYVLASTŇOVÁNÍ DROBNÝCH AKCIONÁŘů?