Většinu svých úspor investoval do akcií. Věřil, že mu zajistí jistý příjem v důchodu. Během posledních tří měsíců ho ale téměř ze všech společností vytlačili.
"Další akcie, kromě obchodovaných na pražské burze, už nekoupím. Nemám totiž žádnou právní jistotu, že bych o ně nepřišel," říká akcionář N. Jméno si nepřeje zveřejnit kvůli neukončeným soudním sporům souvisejícím s vytěsňováním.
Za všechny své akcie sice od hlavních akcionářů dostane zaplaceno, ale domnívá se, že by měl získat několikanásobně více. Ve svém portfoliu měl také několik kusů listinných akcií ve firmách Preciosa-Lustry a Jitex Písek.
V Preciose na valné hromadě hlavní akcionář odsouhlasil cenu odkupu v hodnotě 310 korun za akcii. Akcionář N. si ale podle výše vlastního kapitálu připadajícího na jednu akcii vypočítal, že by to mělo být nejméně o pět set korun na akcii více.
Stejně tak ve firmě Jitex Písek, kde dostane za jednu akcii necelých 93 korun, se mu to zdá málo. "Textilní průmysl je sice v útlumu, ale podle podílu vlastního jmění na akcii bych měl jednoznačně dostat více," říká akcionář N.
Ukazatel poměru vlastního kapitálu na akcii je jediný, který si malý akcionář může sám provést. Podle odborníků opravdu ukazuje - i když ve zjednodušené podobě - skutečnou hodnotu akcie.
Hospodářské noviny nedávno zpracovaly analýzu padesátky firem, které vytěsňují, a zjistily, že u tří pětin z nich právě hodnota vlastního kapitálu na akcii vychází vyšší než cena, za kterou majoritní vlastník a hlavní akcionář od malých akcionářů podíly vykupuje.
Pokud by chtěl malý akcionář zajistit vlastní ocenění akcií provedené znalcem, musel by si připravit desetitisíce a u větších společností dokonce statisíce korun a hlavního akcionáře zažalovat u soudu na jinou, vyšší hodnotu protiplnění.
"Novela obchodního zákoníku je formulována diskriminačně vůči malým akcionářům, kteří při soudním sporu o výši protiplnění musí předem nést veškeré náklady na zpracování nového znaleckého posudku sami. Tolik peněz obětovat nemůžu," říká akcionář N.
Mnozí minoritní vlastníci, kteří investovali větší částky, to dělali s vidinou zajištění do budoucna. Akcionář N. takto postupně většinu svých úspor vložil do akcií Plzeňského Prazdroje. Tato společnost byla před vytěsněním pro akcionáře "zlatým dolem", neboť každoročně vyplácela dividendy ve výši jmenovité hodnoty svých akcií a mnozí akcionáři se domnívají, že potenciál firmy umožňoval tuto dividendovou politiku neměnit ani do budoucna.
Zároveň se kvalitním vedením společnosti ze strany hlavního akcionáře každoročně zvyšovala vnitřní hodnota samotných akcií společnosti. Nedávno však rozhodla valná hromada v rámci realizace squeeze-outu malým akcionářům vyplatit za akcii 17 686 korun.
"Neprodal bych ji ani za sto tisíc, podobně jako staří právovárečníci, jejichž silné emoce nešlo přehlédnout na vytěsňující valné hromadě," říká akcionář N. Akcie totiž nakupoval s rizikem investice v období konsolidace společnosti. Věřil, že si pravidelnou výhodnou dividendovou politikou společnosti v důchodovém věku výrazně přilepší k důchodu.
Akcionář N. se nechtěl spoléhat jen na stát. "Samotný důchod vypočítaný z mých příjmů by mi určitě nestačil," říká. Investice do Plzeňského Prazdroje se mu zdála bezkonkurenčně nejjistější a nejvýnosnější. To, že o ni přišel, bere jako křivdu.
"Věřím, že jednou budou nespravedlivě vyvlastnění akcionáři rehabilitováni podobně jako občané, kterým byl po roce 1948 znárodněn majetek a vrácen až po roce 1989," uzavírá svůj příběh akcionář N.
Diskutujte k tématu Fóra HN: JAK DOPADLO VYVLASTŇOVÁNÍ DROBNÝCH AKCIONÁŘů?
"Další akcie, kromě obchodovaných na pražské burze, už nekoupím. Nemám totiž žádnou právní jistotu, že bych o ně nepřišel," říká akcionář N. Jméno si nepřeje zveřejnit kvůli neukončeným soudním sporům souvisejícím s vytěsňováním.
Za všechny své akcie sice od hlavních akcionářů dostane zaplaceno, ale domnívá se, že by měl získat několikanásobně více. Ve svém portfoliu měl také několik kusů listinných akcií ve firmách Preciosa-Lustry a Jitex Písek.
V Preciose na valné hromadě hlavní akcionář odsouhlasil cenu odkupu v hodnotě 310 korun za akcii. Akcionář N. si ale podle výše vlastního kapitálu připadajícího na jednu akcii vypočítal, že by to mělo být nejméně o pět set korun na akcii více.
Stejně tak ve firmě Jitex Písek, kde dostane za jednu akcii necelých 93 korun, se mu to zdá málo. "Textilní průmysl je sice v útlumu, ale podle podílu vlastního jmění na akcii bych měl jednoznačně dostat více," říká akcionář N.
Ukazatel poměru vlastního kapitálu na akcii je jediný, který si malý akcionář může sám provést. Podle odborníků opravdu ukazuje - i když ve zjednodušené podobě - skutečnou hodnotu akcie.
Hospodářské noviny nedávno zpracovaly analýzu padesátky firem, které vytěsňují, a zjistily, že u tří pětin z nich právě hodnota vlastního kapitálu na akcii vychází vyšší než cena, za kterou majoritní vlastník a hlavní akcionář od malých akcionářů podíly vykupuje.
Pokud by chtěl malý akcionář zajistit vlastní ocenění akcií provedené znalcem, musel by si připravit desetitisíce a u větších společností dokonce statisíce korun a hlavního akcionáře zažalovat u soudu na jinou, vyšší hodnotu protiplnění.
"Novela obchodního zákoníku je formulována diskriminačně vůči malým akcionářům, kteří při soudním sporu o výši protiplnění musí předem nést veškeré náklady na zpracování nového znaleckého posudku sami. Tolik peněz obětovat nemůžu," říká akcionář N.
Mnozí minoritní vlastníci, kteří investovali větší částky, to dělali s vidinou zajištění do budoucna. Akcionář N. takto postupně většinu svých úspor vložil do akcií Plzeňského Prazdroje. Tato společnost byla před vytěsněním pro akcionáře "zlatým dolem", neboť každoročně vyplácela dividendy ve výši jmenovité hodnoty svých akcií a mnozí akcionáři se domnívají, že potenciál firmy umožňoval tuto dividendovou politiku neměnit ani do budoucna.
Zároveň se kvalitním vedením společnosti ze strany hlavního akcionáře každoročně zvyšovala vnitřní hodnota samotných akcií společnosti. Nedávno však rozhodla valná hromada v rámci realizace squeeze-outu malým akcionářům vyplatit za akcii 17 686 korun.
"Neprodal bych ji ani za sto tisíc, podobně jako staří právovárečníci, jejichž silné emoce nešlo přehlédnout na vytěsňující valné hromadě," říká akcionář N. Akcie totiž nakupoval s rizikem investice v období konsolidace společnosti. Věřil, že si pravidelnou výhodnou dividendovou politikou společnosti v důchodovém věku výrazně přilepší k důchodu.
Akcionář N. se nechtěl spoléhat jen na stát. "Samotný důchod vypočítaný z mých příjmů by mi určitě nestačil," říká. Investice do Plzeňského Prazdroje se mu zdála bezkonkurenčně nejjistější a nejvýnosnější. To, že o ni přišel, bere jako křivdu.
"Věřím, že jednou budou nespravedlivě vyvlastnění akcionáři rehabilitováni podobně jako občané, kterým byl po roce 1948 znárodněn majetek a vrácen až po roce 1989," uzavírá svůj příběh akcionář N.
Diskutujte k tématu Fóra HN: JAK DOPADLO VYVLASTŇOVÁNÍ DROBNÝCH AKCIONÁŘů?
