Energetika je strategický obor, potřebný v každé době. Hana Krbcová říká, že v něm mají šanci jak extroverti v roli manažerů, tak introvertní a koncentrovaní lidé, kteří řídí třeba jaderný reaktor.
HN: Obor energetiky je velmi specifický. Jaké lidi potřebujete?
Máme více než třicet tisíc zaměstnanců po celé Evropě. Energetické odvětví se všude na světě rozvíjí, takže máme celosvětovou konkurenci. Poptávka po energetických odbornících přesáhla hranice. Na druhou stranu máme výhodu, že operujeme ve střední a východní Evropě. Naše specifikum je, že potřebujeme hlavně technické profese. Samozřejmě zaměstnáváme i ekonomy, obchodníky, ale prioritně techniky, což jsou absolventi těžkých oborů. Snažíme se pochopitelně vzbuzovat zájem u mladých. Ale tito studenti se neobejdou bez talentu a určitých specifických dovedností. To platí zejména pro pozice v jaderné elektrárně, vybrané pozice v klasických elektrárnách či na dispečincích.
HN: Jak vypadá příprava odborníka třeba do jaderné elektrárny?
V energetice je spousta oborů, kde je potřeba provést přezkoušení lidí, než mohou samostatně pracovat. Záleží na typu oboru, který dělají. Nejdelší příprava na výkon práce je v jaderných elektrárnách. Konkrétně se jedná o pozici operátorů. Tam by se skutečně velmi prodlužovala doba, než začnou sami pracovat, kdybychom jim nevěnovali pozornost už v průběhu studia.
HN: Jak dlouho trvá takový výcvik?
V průměru dva tři roky. Jde o přezkoušení zaměstnanců podle státních norem. Snažíme se urychlit celý proces tím, že jsme vytipovali a rozšířili bakalářský obor na Vysokém učení technickém v Brně a Českém vysokém učení technickém v Praze. Začali jsme jednání také s Technickou univerzitou v Ostravě. Nyní máme studenty v prvním ročníku. Zájemci, kteří se ke studiu hlásí, dělají na počátku studia psychotesty. Musíme zjistit, jestli mají vůbec pro pozdější výkon práce předpoklady. Potřebují totiž specifické osobní vlastnosti, aby mohli být na určitou pozici v budoucnosti přijati. Tito lidé musejí být velmi zodpovědní. Neočekáváme od nich příliš velkou kreativitu. A pokud ji mají, musí mít i vnitřní disciplínu. Při obsluze energetických zařízení nesou lidé velkou zodpovědnost.
HN: Dnes se ale většina studentů vidí spíš v roli manažera...
Když se stýkám se studenty a ptám se, čím by chtěli být, hodně z nich řekne, že manažerem. Po určité době zrání mohou přijít ale na to, že se hodí na něco jiného. Proto zveme studenty i s rodiči, aby se podívali do elektrárny na práci našich specialistů.
HN: Jakým jiným způsobem studenty ještě podporujete?
Pořádáme například už šestnáct let soutěž vědeckých a technických projektů pro středoškoláky. Máme příležitost se dostat k nejtalentovanějším studentům. Snažíme se je získat pro další technické obory. Podporujeme i vysokoškoláky prostřednictvím soutěže Nadace ČEZ. Často k nám studenti chodí na praxi. Ti, kteří vítězí v soutěžích, jsou špičky v oboru a mnozí z nich k nám později nastupují. Pořádáme i soutěž o nejlepší diplomovou práci, což ale dělá více zaměstnavatelů. Zorganizovali jsme také více než čtyři a půl tisíce besed se studenty na různých typech škol.
HN: Otevřeli jste nedávno vlastní školu...
Není to škola, ale obor pro naše potřeby na střední průmyslové škole v Třebíči, kde se vyučuje obor energetika. Je "ušit" na míru našim potřebám a náplň výuky definovali naši odborníci. Máme jistotu, že studenti dostanou kvalitní odborné vzdělání, a navíc mají přístup na pracoviště Skupiny ČEZ. Ale jedna škola nestačí, obsáhne jen určité množství studentů. Určitě musíme "upříst" ze středních škol nějakou síť.
HN: Bakaláři na vysoké škole mají možnost získat stipendium...
Když se studenti zavážou ke spolupráci s ČEZ, tak získají stipendium. V prvním ročníku je jeho výše stejná pro všechny, po druhém ročníku závisí i na studijních výsledcích. Ve třetím ročníku se do něj promítnou i výsledky psychotestů.
HN: Studenti prý rádi přicházejí na praxi do elektrárny...
Oblíbená je například Letní univerzita pro vysoké školy. Pozveme na ni studenty, jejich kantory a naše odborníky. Je to takové všestranně obohacující setkání. Studenti v létě přijedou na čtrnáct dní. Chodí každý den do elektrárny jako do práce, absolvují zde přednášky a na konec absolvují testy.
HN: Co si můžeme představit pod akcí, kterou nazýváte "jaderná maturita"?
"Jaderná maturita" je pro talentované středoškolské studenty. Jde o kratší akci, kdy přijedou a absolvují podrobnou prohlídku elektrárny nebo prostor, kde jsou zajímavá technická zařízení. Už samotné prostředí je zajímavé. Navštěvují třeba simulátor. Potkají se s odborníky v oboru, což jsou většinou fandové do techniky. Vyprávějí jim, co sami zažili, k jakým projektům přišli nebo jak spolupracují s ostatními elektrárnami ve světě, což je hodně zajímavé.
HN: Je pro kariéru výhodou, že je ČEZ velká skupina?
Ano. Člověk má v rámci Skupiny ČEZ možnost změnit třeba i firmu a obor. Najdou zde řadu příležitostí jak manažersky schopní lidé, tak třeba specialisté, které zajímá růst v nějaké odborné specializaci.
HN: Máte odhad, kolik lidí budete na trhu práce v budoucnosti potřebovat?
Prognózu máme vypracovanou až do roku 2015, ale jsou to strategické údaje, ke kterým se nechci vyjadřovat. Potřebujeme zdatné odborníky všude. Investice do elektráren a dalších zařízení je na čtyřicet let. Pokud stavíme novou elektrárnu, je jasné, že tam bude minimálně tak dlouho pracovní příležitost.
Hana Krbcová (55 let) je ředitelka útvaru lidských zdrojů Skupiny ČEZ. Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze. Je absolventkou výcviku zaměřeného na řízení lidí - International Institute of Certified Studies in Strategic Management. V letech 1978 až 2004 pracovala především na ekonomických pozicích a také v oblasti řízení lidských zdrojů. Od ledna 2005 působí ve firmě ČEZ. Je členkou Rady pro rozvoj Lidských zdrojů v Moravskoslezském kraji a členkou představenstva České společnosti pro rozvoj lidských zdrojů, na postu viceprezidentky pro regionální záležitosti.
