Nečas upozorňuje, že švarcsystém funguje v Poslanecké sněmovně, senátu i v soukromých firmách. Od jeho povolení si slibuje, že firmám se sníží náklady na pracovní síly a budou ochotněji dávat lidem práci. Obává se jenom dopadu na státní rozpočet, který dnes nedokáže odhadnout. Potvrdil, že půjde o zavedení systémem pokus omyl.
HN: Jedním z návrhů NERVu pro boj s krizí byl i liberálnější přístup k švarcsystému. Co to znamená?
Švarcsystém je buď zakázaný, nebo není. Nic mezi neexistuje. Takže to znamená jeho povolení. Má to samozřejmě svá rizika. Jak zabráníte tomu, aby se ze všech zaměstnanců stali živnostníci?
HN: To je otázka na vás.
Dalo by se to udělat jako přechodné opatření třeba do 31. prosince 2011. Bylo by to chápáno jako protikrizové opatření a pak by se vymyslela jiná úprava. Osobně se k tomu kloním. Ale takové opatření asi vyvolá zuřivý křik odborů a levice.
Odbory brojí proti obnovení švarcsystému. Bojí se sociálního rozvratu
HN: Propočítávali jste, na kolik by to stát mohlo přijít?
To absolutně nejde, to nedokážeme. Vůbec nevíme, kolik firem by to využilo. Existují desetitisíce podnikatelských subjektů. Absolutně nejde odhadnout jejich chování. Je nesmysl se o to pokoušet.
HN: Takže švarcsystém by se zaváděl formou pokus omyl?
Ano, skutečně je to tak. Povolení by bylo časově omezené, aby se vidělo, jaký by byl výpadek příjmů ve státním rozpočtu. Pak by se mohlo dál rozhodovat, zda to tak nechat natrvalo, nebo se znovu vrátit k nějakému jinému modelu.
HN: Jaké by mohly být následky?
Drtivá většina živnostníků, těch švarcařů, se snaží zaplatit co nejnižší částku na sociálním pojištění. Odvedou tak mnohem méně než zaměstnanci. Masové použití švarcsystému místo klasického pracovního poměru by vedlo k výpadku velké části příjmů do systému sociálního a zdravotního pojištění. Nedělám si o tom žádné iluze. Může se to týkat statisíců lidí.
HN: Neznamenalo by to v konečné fázi vyšší zdanění nebo vyšší odvody pro živnostníky?
To vidíte příliš daleko. To nikdo nenavrhuje a nikdo to neříká.
HN: Vy sám jste pro, nebo proti?
Osobně se kloním spíše ke zrušení zákazu švarcsystému, právě proto, že už funguje a je těžko kontrolovatelný. Ale rozhodně to není černobílá otázka. Jsou samozřejmě důvody pro i proti. Není to bohulibé opatření bez následků.
HN: Co si od povolení švarcsystému slibujete?
Představa, že proti švarcsystému je možné bojovat, je iluzorní. Kontroly by musely být tak masové, že v podstatě by se to nezaplatilo. Navíc nejčistší ukázkou švarcsystému jsou poslanečtí a senátorští asistenti. Jenom se to nesmí říkat, když ho používá zákonodárný sbor. Jsou to lidé, kteří používají kanceláře, technické vybavení, veškeré zařízení, nábytek a pohybují se v těch prostorách. Všechno je to placené sněmovnou. Příklad par excellence. Švarcsystém jde těžko omezit.
Podívejte se na novou mapu, která ukazuje, jak se Českem šíří nezaměstnanost
HN: Co ale přinese legalizace švarcsystému v boji s krizí?
Chápu to tak, že je lepší aby člověk pracoval na živnosťák, než aby byl nezaměstnaný. Vysoké personální náklady na zaměstnance vedou firmy k jejich propouštění. S legalizací švarcsystému by se mohl zvýšit počet pracovních příležitostí. Když dnes firma potřebuje nabrat lidi, bojí se pracovního poměru, protože je těžké se těch lidí pak zbavit.
HN: Nebudou na tom biti zaměstnanci s nejnižšími příjmy, za něž firmy odvádějí nejvyšší pojistné?
Toto riziko by pokryla sleva na sociálním pojištění, která se má zavést. Nejvyšší je pro zaměstnance s nejnižšími příjmy. Takže by firma nebyla tak motivovaná mít místo zaměstnanců OSVČ.
HN: Kdy může být švarcsystém povolen?
Znamenalo by to změnu zákoníku, projití celého legislativního procesu. Datum po mně nechtějte.
