Na pracovišti by se svlékl donaha jen blázen. Přesto to mnoho lidí nevědomky dělá. Vyřizují si v zaměstnání soukromé záležitosti, surfují a hrají hry na počítači. Firma jim může nahlédnout přes rameno. Stačí k tomu jediné "očko" - počítač.
Co "práskne" váš počítač
Adresy stránek, které jste na internetu navštívili. Přehled programů, které jste spustili, včetně přesného data a času. Jména videosouborů, slova a fráze, které často vyhledáváte...
Teoreticky má přístup k vašim datům administrátor systému, který je vázán mlčenlivostí. Do uživatelského rozhraní vstupuje v odůvodněných případech (údržba, odstraňování závad, přímý požadavek uživatele o pomoc). Přesto odborníci IT doporučují obezřetnost. Většina dat je uložena na známých místech. Prakticky kdokoli, kdo má přístup k počítači (kolegové, nadřízení), může získat přehled o vašich aktivitách. Nepotřebujete speciální znalosti, stačí když vám "ajťák" poradí.
Co říká zákoník práce
Vážné a podložené podezření na straně firmy ji opravňuje k přiměřené kontrole. "Tu však nelze zaměňovat s uspokojováním zvědavosti či paranoickým podezříváním," říká Petr Hutla, člen představenstva a vrchní ředitel pro Lidské zdroje a služby v ČSOB.
Podle právníků nesmějí zaměstnanci bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro osobní potřebu jeho výrobní a pracovní prostředky včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení. Dodržování zákazu je zaměstnavatel oprávněn přiměřeným způsobem kontrolovat (§ 316 odst. 1 zákoníku práce).
Není však oprávněn kontrolovat obsah e-mailových zpráv zaměstnance - stejně jako dopis či telegram. Ty podléhají ochraně listovního tajemství (čl. 13 Listiny základních práv a svobod).
Kontrola e-mailové komunikace zaměstnance je přiměřená, pokud spočívá v evidenci adres, na které e-maily odesílá a ze kterých e-maily přijímá. Lze sledovat jejich množství. Z toho lze odvodit, zda se zaměstnanec plně věnuje svým pracovním povinnostem. V opačném případě jde o porušení pracovní kázně.
Sledování musíte přiznat
Zaměstnavatel nesmí narušovat soukromí zaměstnanců na pracovišti. Nemůže je podrobovat otevřenému nebo skrytému sledování či odposlechu.
Pokud je závažný důvod a zaměstnavatel chce činnost zaměstnanců kontrolovat, musí podle odst. 3 § 316 zákoníku práce přímo informovat zaměstnance o rozsahu a způsobech prováděné kontroly.
Většina firem raději sází na výběr spolehlivých lidí a firemní kulturu. "Máme dostatečně kvalitní zabezpečení dat, například šifrování disků. Navíc procházíme pravidelnou certifikací, která nás má ochránit před nepříjemným únikem dat," říká Pavel Šafránek z firmy Asseco. "Především ale vytváříme prostředí, které nenahrává nepoctivcům. U vybraných pozic testujeme osobnost kandidátů, abychom předešli nemilému překvapení, koho jsme zaměstnali," vysvětluje. Podle něj žádný zákon ani test nenahradí lidskou intuici, selský rozum a pozitivní motivaci.
"Kromě toho by odposlechy a sledování e-mailů zaměstnanců byly finančně i časově náročné. Nehledě k tomu, že schopnosti manažerů musí být využity zcela jiným způsobem," říká Petr Hampl, generální ředitel LCS Slovensko. Martina Králová, ředitelka marketingu z téže firmy, dodává, že mnoho "hrátek" odfiltruje jen open space. "Lidé třeba zbytečně nevedou soukromé hovory." Tím se logicky zvyšuje jejich efektivita práce.
