Topolánkova vláda včera změnila plán a rozhodla, že nebude rušit stropy na sociální a zdravotní pojištění.

Pro lidi s platem nad 87 tisíc hrubého to znamená, že nebudou odvádět větší daně. Plat nad tuto hranici zůstane osvobozen od sociálního a zdravotního pojištění.

Ministryně Daniela Filipiová původně navrhovala stropy zrušit ve snaze pokrýt letošní výpadek příjmů zdravotních pojišťoven. Včera se ale kabinet dohodl, že nejde o tolik peněz, aby padla jedna z novinek prosazená loni v rámci Topolánkova batohu.

Filipiovou původně podpořil i ministr financí Miroslav Kalousek, který také musí řešit výpadek rozpočtu. Proti se ale postavil ministr práce Petr Nečas a vládu i premiéra Topolánka přesvědčil, že rušení stropů pro zaměstnance by nebylo šťastné.

"Vládě jsem vysvětlil, že politické i administrativní náklady na zrušení stropů by byly absolutně neadekvátní," řekl HN Nečas. Jeho úředníci spočítali, že by zrušení stropů na pojistné nepřineslo do zdravotnictví ročně 900 milionů, jak předpokládalo ministerstvo financí, ale jen 620 milionů. Na důchody by pak díky zrušení stropů na sociální pojištění místo plánované 1,5 miliardy podle Nečase "přiteklo" ročně jen 900 milionů.

Navíc podle Nečase není technicky možné, aby stát zrušil stropy na sociální pojištění pro zaměstnance, a přitom je nechal u zaměstnavatelů.

A rušit stropy na pojistné, které platí zaměstnavatelé, vláda nikdy nechtěla. Zvýšilo by to totiž v době krize náklady na zaměstnávání lidí.

Proti rušení nebo zvyšování stropů, nad které neplatí zaměstnavatelé za své zaměstnance pojištění, byl jen Nečas, ale třeba i ministr financí Miroslav Kalousek.

Ministerstvo zdravotnictví je se svou porážkou smířené. "Na první pohled se může zdát, že těch zhruba 600 milionů, které by pojišťovny získaly díky zrušení stropů, je hodně peněz. V kontextu 220 miliard, které ročně projdou zdravotnictvím, to ale zas až tak zásadní částka není," říká náměstek Filipiové Marek Šnajdr. A ujišťuje, že i bez zrušení stropů bude mít letos zdravotnictví dost peněz.

Vláda totiž včera schválila návrh Filipiové, aby dal stát ještě zdravotním pojišťovnám 4,2 miliardy korun. Příští rok pak dostanou pojišťovny navíc dokonce 7,5 miliardy.

Protikrizový plán Filipiové počítá s tím, že už od poloviny letošního roku zvýší stát platby za děti, studenty, důchodce a nezaměstnané o 2,6 miliardy. Zároveň s tím vezme pojišťovnám víc než miliardu, kterou měly utratit na svůj provoz a na preventivní programy, a pošle ji na zdravotní péči.

Spolu s tím budou muset firmy mnohem podrobněji dokazovat pojišťovnám, že platí pojištění opravdu za všechny. Díky tomu by měly vybrat pojišťovny o půl miliardy víc. Stejné kroky by měly zdravotnictví pomoci i v roce 2010.

Pojišťovnám bude letos i příští rok kvůli krizi chybět oproti plánu přes 10,5 miliardy korun. "Pokud bychom nic neudělali, tak by hrozila podobná krize jako na přelomu let 2005 a 2006, kdy lékaři nemohli nabírat nové pacienty, lidé nedostávali léky, které potřebují, a centra specializované péče odmítala léčit drahé pacienty," říká Šnajdr.

Plán, který má zaručit lidem i v době krize stejnou kvalitu péče jako třeba před rokem, by měli v dubnu schvalovat poslanci. A má velkou šanci projít. Blokovat ho totiž nechce ani ČSSD.

"Určitě ale navrhneme, aby dal stát do zdravotnictví více peněz, než chce vláda. Zároveň chceme zvýšení stropů na pojistné až na šestinásobek. Na řešení krize ve zdravotnictví by se měli podílet i ti nejbohatší," říká stínový ministr zdravotnictví David Rath.