Předseda ČSSD Jiří Paroubek pohrozil manažerům státních podniků, že pokud nezveřejní své platy a on vyhraje volby, vymění je. První reakce na sebe nenechaly dlouho čekat - bezprostředně po tomto prohlášení zveřejnil výši svého platu například šéf společnosti ČEPRO Jiří Borovec.

"Nemám se zveřejněním svého platu problém. Beru 300 tisíc korun a považuji to za adekvátní vzhledem k tomu, že řídím firmu s 54miliardovým obratem a složitou situací na trhu díky kriminálním kauzám z minulosti," říká Borovec. Na zveřejňování svého platu je už částečně zvyklý. Předtím, než začal šéfovat společnosti ČEPRO, pracoval pro polostátní ČEZ, kde musel spolu s ostatními manažery přiznávat kumulované platy a k tomu i nejdůležitější součást platu - příjmy z motivačního programu.

Podobně reagují i manažeři menších státních podniků. "Se zveřejněním nemám problém, ale nechápu, proč by to měli dělat zrovna šéfové státních podniků. Myslím si, že jde o nesystémový požadavek. To bychom mohli chtít také znát platy starostů obcí, či dokonce lidí v privátních firmách," vyjádřil se Jiří Hynek ředitel podniku VOP-026 Šternberk, kde se opravuje vojenská technika. Ten bere měsíčně 120 tisíc.

Na západě známá věc

Se zveřejňováním výše platu manažerů státních firem souhlasí i headhunteři - tedy lidé, kteří se hledáním manažerů živí. "Domnívám se, že transparentnost u firem, kde je vlastníkem stát, není od věci. Když si lidé o takové peníze řeknou, nemají se pak bát říct, kolik berou. Na západě je výše platu manažerů veřejná věc, a to nejenom ve veřejném sektoru, ale i u akciových společností," řekl Jan Bubeník ze společnosti Bubenik Partners.

Na druhou stranu však může současný tlak na odtajnění výše platu některé uchazeče o manažerské pozice ve státní sféře odradit.

"Nemyslím si, že by jim vadil samotný fakt, že řeknou výši platu, ale to, že stanou součástí mediální politicky orientované kampaně," dodává Aleš Křížek z personální agentury Robert Half Internatitonal.

Půl milionu místo dvou

Výše platů manažerů ve státních službách odpovídá soukromému sektoru. "Záleží na velikosti firmy a její ziskovosti. Někde jsou však platy i nižší. Pokud například šéf státního pivovaru Budvar bere sto tisíc korun, jak proběhlo médii, je to dost pod cenou na trhu," dodává Bubeník. Jen pro srovnání, šéfové Českých drah či společnosti ČEZ Petr Žaluda či Martin Roman mají plat zhruba půl milionu korun.

Právě Petr Žaluda byl tím, kdo v tuzemsku rozpoutal vlnu zájmu o manažerské platy ve státních firmách. Poté, co byl jeho plat odhadován na dva miliony korun, jako první z top manažerů přiznal, kolik bere. K tomu přidal i platový strop pro své náměstky - ten je 400 tisíc. "Bulvár začal psát o našich odměnách takové nesmysly, že jsme se rozhodli reagovat," vysvětlil Žaluda.

U některých státních firem je však i po výzvě Jiřího Paroubka výše platu šéfů tabu. "Nehodlám se k tomuto tématu vyjadřovat," sdělil v textové zprávě Vladimír Tošovský, šéf státní firmy ČEPS, která je zodpovědná za elektrickou přenosovou síť v Česku. Podobně se k výzvě staví i vedení podniků Letiště Praha či ČSA.

Pokud bude chtít Jiří Paroubek svoje varování splnit, podle advokátů které HN oslovily, nebude jako důvod pro odvolání uvádět nezveřejněný plat. "Akcionář, v tomto případě stát, může své manažery odvolat libovolně i bez udání důvodu," říká Dušan Sedláček, z kanceláře Havel & Holásek.