Je to známá poučka, kterou se řídí vyspělé země: bez vědeckých nápadů nelze uspět v konkurenci. Národní ekonomická rada vlády (NERV) radila v krizi investovat do nápadů, Fischerův kabinet hodlá přesto v příštích letech na vědě šetřit. O jejím rozpočtu by dnes měla jednat vláda. "Je pravděpodobné, že se v příštích třech letech udrží rozpočet ve stejné výši jako letos, tedy na 24,8 miliardy korun. Původně jsme počítali s nárůstem každý rok o dvě miliardy," říká Marek Blažka, sekretář Rady vlády pro výzkum a vývoj.
O peníze budou muset akademici více soutěžit. Finance přitečou spíše ke schopným badatelům, kteří mají za sebou citace v mezinárodních publikacích, patenty. Podprůměrná věda, která doposud žila z rovnostářského rozdělování peněz, se neuživí. "Doposud dostávali až 60 procent z rozpočtu vědci předem na svoji práci a investice. Rádi bychom to nyní otočili: čtyřicet procent rozpočtu předem, dvě třetiny peněz si musí vybojovat za své úspěchy," tvrdí Blažka. Některým vědcům se tento přístup líbí. "Rozhodně by se peníze měly vydávat opravdu na špičkovou vědu," říká Eva Syková, zakladatelka Inovačního biomedicínského centra v Praze. Vedení Akademie věd to ale vidí jinak. Zmrazení rozpočtu prý pro ni znamená likvidaci. "Do roku 2012 klesnou výdaje o 45 procent, sníží se výkon výzkumu," napsali minulý týden akademici.
"Hrozí propouštění zaměstnanců, nebudeme mít na opravy budov, nové vybavení laboratoří, hodně mladých vědců nám uteče do zahraničí," bojí se Helena Illnerová, předsedkyně Učené společnosti. Výdaje na výzkum a vývoj v Česku v posledních letech sice rostly, stále však zaostávaly za průměrem EU. Čeští vědci jsou v zahraničí desetkrát méně citovaní než například Dánové.
