Jen obyvatelé Prahy a Středočeského a Plzeňského kraje si v prvním čtvrtletí přilepšili. Alespoň podle údajů statistického úřadu. Pouze v těchto třech krajích totiž rostly reálné mzdy.
Ve zbytku republiky si lidé za svůj plat koupí méně. Nejhůře jsou na tom zaměstnanci ve Zlínském kraji, na Vysočině a na Karlovarsku, tedy v nejchudších krajích. Dál se tak rozevírají nůžky mezi bohatšími a chudšími regiony.
Čísla jsou negativní navzdory tomu, že jim "pomáhalo" několik faktorů. Jednak dostala část z desítek tisíc propuštěných lidí odstupné. K růstu nominálních mezd o 2,4 procenta na celostátní průměr 22 941 korun přispělo i to, že podniky propouští většinou méně kvalifikované dělníky, kteří pracují za podprůměrné mzdy. Svým lidem také začal přidávat stát, který růstem mezd zastínil soukromý sektor a platy obou sfér se tak prakticky srovnaly. Teoreticky by tak výdělky měly citelně růst, to se ale neděje.
Statistici totiž upozorňují, že řádově stovky podniků přistoupily k úpravě pracovní doby a nejčastější byla změna na čtyřdenní pracovní týden. Jeden den v týdnu pak zaměstnanci zůstávají doma, obvykle za šedesát procent svého platu. K nejvyššímu propadu mezd došlo v těžařských společnostech, pohostinství a u realitních kanceláří.
Nikdo však nevěří, že by se situace mohla zlepšit. Naopak. Čeká se, že dojde k propadu reálných mezd za celou republiku."Museli jsme několik lidí propustit a přibližně patnácti procentům jsme snížili pracovní úvazek. Teď doufáme, že s novými zakázkami jim smlouvy zase vrátíme. Vyhlídky na trvalé zlepšení jsou zatím dost mlhavé," popisuje situaci šéf CZ Strakonice Jan Pěnkava. I v této firmě zavedli čtyřdenní pracovní týden.
Podle průzkumu poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers zmrazuje nebo dokonce snižuje náklady na odměňování více než 60 procent společností. Jen menší část podniků dosud k redukci mezd nepřistoupila.
Na poplach bijí i odboráři. "Obávám se, že na konci roku přijde reálný propad mezd a životní úrovně," říká šéf odborářů KOVO Josef Středula. Některé firmy podle něj vyhlašují například celozávodní dovolenou už v červnu, což dříve nebývalo obvyklé. "Budeme se zasazovat pro zavedení takzvaného kurzarbeitu, tedy principu, kdy vláda přispívá zaměstnavatelům na zdravotní a sociální pojištění. Firmy tak díky tomu mohou vyplácet zaměstnancům vyšší platy," žádá Středula.
Jenže kvůli masivnímu propouštění a nejmenšímu růstu nominálních mezd v historii Česka vybírá stát stále méně peněz na daních i sociálním pojištění. Náklady státu ale rostou se zvyšujícím se množství lidí pobírajících podporu v nezaměstnanosti a sociální dávky. Případný příspěvek zaměstnavatelům by manko ještě více prohloubil.
Podle odborářů se navíc množí případy, že si propuštění u svého bývalého zaměstnavatele dál pouze přivydělávají. Podle zákona si mohou legálně vydělat až čtyři tisíce korun měsíčně, aniž by přišli o svou podporu v nezaměstnanosti.
Nejpostiženější obor. Krize na platech nejvíc zasáhla horníky. Lidé pracující v těžařství berou o 1800
korun měsíčně méně než před rokem. Stále je to ale nadprůměrných 25 600 korun. foto: archiv hn
