V jaké podobě se vynoří světové hospodářství z nynější hluboké recese? Je už ve druhém, méně drsném poločase?

V USA se domácnostem zvolna vrací lepší nálada a více nakupují. V Británii začínají stoupat ceny domů, v eurozóně lehce stoupá důvěra podnikatelů.

Ale přibývající pozitivní ukazatele dosud "přebíjí" rostoucí nezaměstnanost, která je v eurozóně na desetiletém maximu. A řady nezaměstnaných ještě zhoustnou, což včera potvrdila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jejímiž členy je 30 zemí včetně Česka.

Dalších dvacet milionů

Prognostici OECD uvádějí, že recese ve třicítce zemí koncem příštího roku zanechá přibližně 57 milionů nezaměstnaných (skoro 10 procent všech pracovních sil). To znamená, že ve srovnání s koncem roku 2008 přibude 19,8 milionu lidí bez práce.

"Nezaměstnanost bude národní ekonomiky tížit ještě dlouhou dobu," řekl TV Bloomberg generální tajemník OECD Angel Gurria.

Situace na trhu práce bude podle něj "drásající" bez ohledu na to, že hospodářská recese polevuje. To, že světová ekonomika má ten horší poločas za sebou, by měla potvrdit i nová předpověď, kterou má pařížský sekretariát OECD zveřejnit dnes. "Nebude horší než březnová, která letos počítala s průměrným poklesem HDP v členských zemích o 4,3 procenta," prozradil Gurria.

Drahý účet za krizi

Jisté je nyní pouze to, že daňové poplatníky přijde boj s krizí pěkně draho. Celková suma, kterou budou muset vlády členských zemí EU "napumpovat" do finančního sektoru, by mohla odpovídat až 16,5 procenta unijního HDP. To je nejčernější scénář, který včera zveřejnila Evropská komise. HDP sedmadvaceti členských zemí EU měl v roce 2007 (před krizí) hodnotu přesahující 12 bilionů eur.

Naopak "růžový" scénář počítá s částkou odpovídající jenom 2,7 procenta unijního HDP.

Bruselští experti upozorňují, že v důsledku krize se s velkou pravděpodobností zvýší veřejné zadlužení sedmadvacítky o více než dvě pětiny a bude odpovídat 79,4 procenta souhrnného HDP unie.

Zaberou rozpočtové injekce?

Většina expertů se shoduje v tom, že svět už má to nejhorší za sebou. To si myslí například renomovaný ekonom Stephen Roach, šéf společnosti Morgan Stanley Asia, který ale zároveň krotí velké optimisty. "Tři čtvrtiny světa zápolí s recesí a potrvá ještě dlouho, než se z ní vymaní," prohlásil Roach na hospodářském summitu v ruském Petrohradě.

Podle Paula Volckera, bývalého šéfa americké centrální banky, tempo, jímž se hospodářství propadá, nejviditelněji polevilo v USA a Británii. Zvolna se zlepšuje situace také v eurozóně.

Ale ani Volcker, jedenaosmdesátiletý ekonomický guru, kterého americký prezident Barack Obama pověřil vedením své Rady pro hospodářské zotavení, nemůže dnes s jistotou říci, že v globální ekonomice zaberou injekce vlád.

Ty dosud po celém světě na rozhýbání poptávky (výstavbu a modernizaci infrastruktury, školství, sociální služby, ale také na daňové úlevy) vyčlenily nejméně dva biliony dolarů.

"Myslím, že je to dost na to, abychom mohli účinně čelit recesi," prohlásil prezident Světové banky Robert Zoellick. Banka letos počítá s poklesem globální ekonomiky o 2,9 procenta, ale na příští rok už předpovídá dvouprocentní růst.

Konec západní dominance

Odborníci z britského výzkumného střediska CEBR původně počítali s tím, že Severní Amerika a Evropská unie přestanou dominovat světové ekonomice v roce 2015, kdy měl jejich podíl na globálním HDP poprvé klesnout pod 50 procent.

Ale krize se postarala o to, že převaha Západu nad rozvojovými zeměmi skončí už letos, neboť jeho podíl klesne na 49,4 procenta a v roce 2012 bude činit jenom 45 procent. "Čekali jsme, že k tomu dojde, ale nikoli tak brzy. Západ si musí zvyknout na to, že už není v jeho silách dominovat ve světovém hospodářství. To se nebude vždy vyvíjet směrem, který se mu zamlouvá," upozorňuje ředitel CEBR Douglas McWilliams.

10 000 000 000 000 dolarů je letošní "krizový účet" 20 nejvyspělejších zemí. Suma zahrnuje rozpočtové deficity, dluhy a pomoc finančním ústavům.


Jak státy uzdravují "své" banky


USA

Program TARP suma 700 mld. dolarů, určená na odkup ztrátových aktiv v ústavech.
Stát vyčlenil dalších 200 miliard dolarů na odkup majetkových podílů ve velkých komerčních bankách.
Centrální banka Fed skupuje hypoteční zástavní listy a vládní dluhopisy. K tomu vyčlenila 1,75 bilionu dolarů.


Eurozóna

ECB odkoupí dluhopisy za 60 mld. eur. Některé země požadují zvýšení této sumy na 125 mld. eur s tím, že by odkup zahrnoval i firemní papíry.


Německo

Státní fond pro stabilizaci finančních trhů může uvolnit až 260 mld. eur (364 mld. dolarů)


Británie

Bank of England odkoupí státní a firemní dluhopisy až za 125 miliard liber (206 mld. dolarů)

Zdroje: EK, MMF, UNCTAD


Světový HDP

loni rostl o 2,1 %
letos klesne o -2,6 %

Obchod

v 1. čtvrtletí padal ročním tempem -40 %

Nezaměstnanost

až 50 milionů lidí letos přijde o práci