Perfektní je ta práce i kariéra, které vás činí šťastnými, tvrdí Suzy Welchová ve své nové knize 10-10-10, z níž už potřetí citujeme:
Většina lidí hledá profesi, kterou by považovali za tu pravou, opakováním svých pokusů. Bohužel tento proces může trvat desetiletí i déle. U žen to může znamenat ještě delší cestu, protože výchova dětí přináší přerušení a opětné nastartování kariéry. Hledání optimálního zaměstnání ale může být kratší. Pokud se budete řídit metodou 10-10-10, tedy zvažovat důsledky možné volby v příštích 10 minutách, 10 měsících a 10 letech. Než začnete tuto metodu promyšleně aplikovat na výběr zaměstnání a kariéry, doporučuji položit si nejprve čtyři otázky.
Za prvé, umožňuje mi moje zaměstnání pracovat s těmi, kteří se mnou sdílejí stejné pojetí životních hodnot? Nebo se musím na pracovišti uzavírat do sebe či si na někoho hrát, abych s kolegy vyšel? Sdílení hodnot a osobních vlastností vám dovolí cítit se na pracovišti jako mezi spřízněnými dušemi. A žádné místo nestojí za to, pokud musíte pracovat s lidmi, kteří vaše hodnoty nesdílejí. Vždyť s nimi strávíte většinu svého života, a proto je třeba při posuzování kariérního dilematu vzít tuto okolnost v úvahu.
Za druhé, rozšiřuje zaměstnání moje rozumové schopnosti, zvyšuje mou kvalifikaci a nedovolí mi ustrnout v pohodlném klidu? Je samozřejmě skvělé, když mně moje zaměstnání dává pocit, že jsem nejinteligentnější osobou v místnosti. Ale z dlouhodobějšího hlediska je tento pocit skutečným "zabijákem" kariéry. Takže podle metody 10-10-10 byste se měli stále sami sebe ptát: "Mám skutečně tu správnou kvalifikaci?" a "Těšilo by mne získat novou kvalifikaci?"
Za třetí, otevírá mi mé pracovní místo dveře? Jakkoli sporně to může znít, platí nicméně, že správné místo je to, které vám skýtá možnost získat další zaměstnání kdekoliv a kdykoliv. Neboť kariéra už ze své podstaty nemíří do slepé uličky, ale dává vám šance, které vedou k dalším šancím.
Studentka Kristin, má posluchačka na Babson College, se rozhodovala mezi dvěma nabídkami zaměstnání. "Nevím si rady. Jedno nabízené místo by pro jeden či dva roky bylo pro mne ideální. Je to malá začínající firma, práce v ní je zajímavá a lidé skvělí. Ale není jisté, zda vůbec přežije. Ten druhý, velký podnik má skvělou pověst, skvělé školicí programy a jde nahoru. Z hlediska perspektivy v 10 příštích letech by to bylo ideální místo."
Připomněla jsem Kristin, že obě firmy jí nabízejí to, co si od života přeje - intelektuální nároky, týmovou práci a dostatek peněz. Ale to k rozhodnutí, jaké ze dvou míst si zvolit podle metody 10-10-10, nestačí. Záleží také na dalších hodnotách. "Nijak neusiluji o titul nebo prestiž. Raději bych dala přednost odpovědnosti na úkor pravomocí," řekla mi. Zjistili jsme, že Kristin tíhne k prostředí malých firem, kde může mít na podnikání skutečný vliv a s jistou mírou štěstí se může podílet i na jejím vlastnictví. Nakonec se rozhodla pro malou začínající firmu.
Za čtvrté, dává mi moje zaměstnání smysl? Perfektní je pouze to místo a ta kariéra, které vás činí šťastným. Nikdo nemůže vybudovat kariéru v práci, kterou nenávidí.
(c) The New York Times Syndicate Zpracoval Miroslav Prchal
