Doba, kdy se o práci museli bát hlavně mladší dělníci, je pryč. Nyní se bude dopad krize přelévat do dalších sektorů včetně soukromých služeb, říká Daniel Münich, ekonom CERGE. Míra nezaměstnanosti bude v prosinci podle něj mezi devíti a deseti procenty.
HN: Je současná míra nezaměstnanosti 8,4 procenta velký problém, nebo je ještě toto číslo únosné?
Pro státní rozpočet je to stále únosná nezaměstnanost a i v celé unii patří k jedné z nízkých. V nových členských zemích určitě. Také k českému rekordu z roku 2004, kdy nezaměstnanost dosáhla 10,9 procenta (v tehdejší metodice), máme ještě hodně daleko.
Na druhé straně si musíme uvědomit, že obrovský deficit veřejných financí se skládá právě z finančních kapek, jako je tato. Pro lidi, kteří zničehonic ztratili práci a marně se snaží nějakou najít, je to však problém a pak je skoro jedno, jestli je nezaměstnanost tři procenta, 8,4 nebo dvacet procent. Zvyšuje se i počet rodin, kde oba dospělí ztratili práci současně.
HN: Kam až se nezaměstnanost vyšplhá?
Červencový údaj ukazuje, že tempo růstu nezaměstnanosti se zvolňuje.
Koncem roku 2008 a v první polovině roku 2009 bylo ale tempo růstu nezaměstnanosti na naše poměry extrémně vysoké. V dalších měsících ještě čeká úřady práce nápor absolventů škol.
Zatímco v jiných letech na podzim nezaměstnanost klesala, letos spíše stále poroste, ale asi již mírně. Pokud nepřijde ze zahraničí další vlna špatných zpráv, lze prosincovou nezaměstnanost čekat někde mezi devíti a deseti procenty.
HN: Kdo je nyní nejohroženější?
Dosud byli nejvíce ohrožení mladší vyučení muži ze zpracovatelského průmyslu. Nyní se bude dopad krize přelévat do dalších sektorů včetně soukromých služeb a rozptýlí se rovnoměrněji mezi demografické skupiny.
Budou to ale lidé s nízkým vzděláním a skupiny nezaměstnaných s nějakým zdravotním či rodinným omezením, kteří po odeznění krize budou nacházet práci nejhůře.
HN: Co by měla nová vláda udělat, aby se míra nezaměstnanosti snížila?
Některé změny se připravily před krizí a dnes omezují zneužívání systému. I proto klesá počet dlouhodobě nezaměstnaných. Další kroky mohly vlády udělat již dávno. Již před lety se měly více soustředit na analýzu cílení a efektivnosti aktivních programů zaměstnanosti, jako jsou rekvalifikace, individuální akční plány, veřejně prospěšné a společenský prospěšné práce.
