Stát vyslyšel volání odborářů a zaměstnavatelů a začal se vážně zabývat zavedením zkráceného pracovního týdne, takzvaného kurzarbeitu.

Firmy, které nebudou státu nic dlužit a doloží to svým účetnictvím, mají rok až rok a půl dostávat dotace na platy zaměstnanců, kteří kvůli nedostatku práce zůstanou část pracovního týdne doma.

Pracovní skupina, ve které jsou zástupci ministerstva práce a financí, odborářů a zaměstnavatelů, navrhuje, aby pracovníkovi na nucené dovolené dával šedesát procent platu zaměstnavatel a dvacet procent stát.

Boj s nezaměstnaností

Zkrácený pracovní týden by měl mít dvojí efekt. Omezení zneužívání podpor v nezaměstnanosti, a hlavně zpomalení růstu počtu lidí, kteří se hlásí na úřadech práce.

Nezaměstnanost se v červenci dostala na hranici 8,4 procenta, počet lidí bez práce se přiblížil půl milionu. A podle analytiků bude nezaměstnaných dál přibývat: koncem roku jich bude v Česku deset procent.

Zkrácený pracovní týden, takzvaný kurzarbeit, dobře funguje jako prostředek boje s nezaměstnaností v Německu. Podíl Němců bez práce zůstal v červenci už třetí měsíc na 8,2 procenta a spolkový ministr Olaf Scholz to připisuje právě kurz#173#arbeitu.

Firmy jsou pro

Zkrácený pracovní týden by mohl pomoci i firmám. Ty si budou moci rozmyslet propouštění kmenových zaměstnanců - což jim pomůže, až krize skončí. Nábor a zaučení nových pracovníků stojí značné částky.

Oslovené firmy by uvedení "kurz#173#arbeitu" uvítaly. Letos kvůli nedostatku zakázek využily zkrácený pracovní týden stovky podniků, svým zaměstnancům vyplácely okolo 60 procent mzdy z vlastní kapsy. Nyní by mohly mít nárok na státní příspěvek. "Kurzarbeit je určitě jeden z možných nástrojů, jak udržet vyšší zaměstnanost," myslí si Radek Špicar z automobilky Škoda Auto.

O dotace na platy by podle mluvčí Věry Breiové stála i největší tuzemská huť ArcelorMittal Ostrava, která podobnou žádost poslala premiérovi už koncem května.

Stát dosud podporoval firmy v rámci protikrizového balíčku projektem Vzdělávejte se, který operuje s prostředky Evropského sociálního fondu.

Není pozdě?

Systém státem dotovaných platů není záležitostí nejbližších týdnů. I kdyby získal od nové vlády vzešlé z podzimních voleb podporu, bude moci začít fungovat nejdříve od ledna 2010 a reálně spíše od poloviny příštího roku.

To by se však podle některých prognóz měla začít tuzemská ekonomika už zvedat a podniky nebudou potřebovat "uklidit" část zaměstnanců na nucenou dovolenou.

Ještě předtím musí stát vyřešit problém, jak dotováním mezd firmám neporušit evropskou legislativu. Podle předsedy odborového svazu Kovo Josefa Středuly proto pracovní skupina začne jednat s antimonopolním úřadem.

Proti zneužívání podpor

Dotované mzdy by mohly podle ministerstva práce pomoci i proti zneužívání dohod o provedení práce.

Aktuální trik některých českých firem totiž spočívá v tom, že zaměstnance propustí a ten začne pobírat od státu podporu. Zákon mu však umožňuje, aby se v rámci takzvaného nekolidujícího zaměstnání vrátil zpátky k bývalému zaměstnavateli na dohodu o provedení práce. Pracuje tedy na stejném místě, dělá stejnou práci, firma však za něj neplatí sociální a zdravotní pojištění.

Podniky navíc znají finty, jak se vyhnout tomu, že pracovník by měl v rámci dohody odpracovat pouze 150 hodin ročně. Podle odborářů už takto v Česku pracuje přes deset tisíc lidí. "Stát tak zbytečně vyplácí stovky milionů korun na podporách," míní předseda odborového svazu Kovo Josef Středula.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí by možným zdrojem pro financování dotovaných mezd mohla být právě suma podpor, které stát nyní takto zbytečně vyplácí.

Ta se podle údajů ministerstva práce pohybuje okolo stovek milionů korun měsíčně.