Konkurenční schopnost evropského hospodářství podlamuje drahá pracovní síla. Z členských zemí Evropské unie to platí hlavně pro Belgii a západní Německo, kde hodina práce přijde průmyslovou firmu v průměru na 35 - 36 eur.

Vyplývá to z poslední srovnávací analýzy, kterou HN získaly z Ústavu pro hospodářský výzkum v Kolíně nad Rýnem.

Náklady na pracovní sílu jsou podle ní u americké konkurence asi na 60 procentech západoněmecké úrovně.

Jedním z podstatných důvodů je, že zatímco v Německu tvoří dodatečné (nemzdové) náklady, včetně sociálních odvodů, více než dvě pětiny celkových nákladů, v USA sotva třetinu.

"Náklady na pracovní sílu hrají v rozhodování investorů o tom, kde umístí výrobní kapacity, stále značnou roli," říká Christoph Schröder z kolínského výzkumného ústavu.

V SRN jen pozvolný růst

Z nedávného průzkumu Spolkového statistického úřadu vyplynulo, že výši mezd, od nichž se pak odvíjejí dodatečné náklady na pracovní sílu, pokládá za důležitou, či dokonce velice důležitou více než 80 procent německých firem.

Z tohoto pohledu jsou pro firmy v Německu mnohem přitažlivější východní spolkové země, kde hodina práce v průměru přijde na 20,75 eura. Levněji než v Irsku nebo Itálii, ale dráž než ve Španělsku, o Řecku nemluvě.

Německo přitom v tomto desetiletí krotí tempo růstu nákladů na zaměstnance nejvíce ze všech 15 západoevropských členů EU, vyplývá z analýzy.

V období 2000 - 2008 v průměru rostly o 2,2 procenta, zatímco v sousední Francii o 3,4 procenta a ve Spojených státech jejichž strojírenské firmy tvrdě konkurují německým, o 3,7 procenta.

Naproti tomu ještě mírnějším tempem než v Německu, stoupaly v období 2000 - 2008 náklady ve Švýcarsku, a to o dvě procenta.

Japonec levnější než Španěl

Mnohem levněji vyjde zaměstnanec britské firmě, kde hodinové náklady v přepočtu dosahují 24,60 eura, zhruba tolik jako v Itálii.

Avšak ke snížení nákladů vyjádřených ve společné měně nemalou měrou přispěl slábnoucí kurz britské libry šterlinků vůči euru. V loňském roce v průměru činil 0,796 za euro ve srovnání s 0,684 v roce 2007.

To samé platí ve vztahu k USA, kde se průměrný kurz dolaru dostal z 1,371 v roce 2007 na loňských 1,471 za jedno euro, vyplývá z kurzových statistik Evropské centrální banky. Dlouhodobý vliv směnného kurzu na mezinárodní srovnání je zvlášť patrný u Japonska.

Hodinové náklady na tamní pracovní sílu v průmyslu v roce 2000 odpovídaly 29 eurům, a patřily tak k nejvyšším na světě. Loni ale klesly na 19,80 eura. Jinak řečeno, Japonec placený v eurech pracuje pro firmu levněji než východní Němec nebo Španěl.

Střední Evropa je o řád níž

Postkomunistické země, které vstoupily do EU, jsou v úrovni nákladů na pracovní sílu pořád nejméně o ligu níž než jejich nejvyspělejší západoevropští partneři. Slovinsko s hodinovými náklady 12,55 eura už je dražší než Portugalsko, nejchudší člen západoevropské patnáctky.

K portugalské úrovni se těsně přiblížilo Česko, kde je pracovní síla druhá nejdražší ve střední Evropě. Loni to bylo 8,81 eura ve srovnání s 9,38 eura v Portugalsku. Před pěti lety byl rozdíl ještě markantní - 7,37 eura v Portugalsku a pět eur v Česku.

Na Slovensku jsou celkové náklady na pracovní sílu ve srovnání s Českem o necelou pětinu nižší.

Zaměstnávat lidi v Česku bude pro firmy stále dražší, neboť se zvyšuje kvalifikace zdejších pracovníků, připomíná prezident Hospodářské komory Petr Kužel. "Tuzemské firmy mohou přesto těžit z toho, že Česká republika i nadále patří mezi země s nižšími náklady na kvalifikovanou pracovní sílu, než je tomu v mnoha západoevropských zemích," sdělil HN Kužel. Domácí firmy si podle něj dlouhodobě stěžují na příliš vysoké odvody na sociální a zdravotní pojištění, které zaměstnance prodražují.

Podle kolínské studie z hodinových nákladů 8,81 eura na jednoho zaměstnance v českém průmyslu tvoří dodatečné personální náklady 3,86 eura, tedy 44 procent. To je asi o dva procentní body více než v Německu, ale méně než v Rakousku kde je to skoro 48 procent.



KDE JE VRCHOL
Náklady na zaměstnance patří v německy mluvících zemích k nejvyšším v Evropě. Snímek přibližuje práci na parní turbíně ve švýcarském závodu firmy Alstom nedaleko Curychu. foto: Bloomberg