Komerční banky by nemusely být jediné, kdo umožní studentům půjčit si na vysokoškolská studia. Reforma terciárního vzdělávání, připravovaná pod novým vedením ministerstva školství, počítá také s nízkoúročenými půjčkami na financování životních nákladů studentů.
Dokonce kvůli tomuto záměru vznikla i nová funkce náměstka pro strategii reformy vzdělávací soustavy, kterou čerstvě zastává bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová.
Splácet se začne až po ukončení studia
Nízkoúročenou půjčku by měl začít absolvent splácet až ze svého výdělku po ukončení studia.
Podle autorů reformy by mělo jít o formu určitého procenta z příjmů, nikoliv tedy o pevnou částkou. Tím se sníží zátěž absolventa v době, kdy má méně peněz třeba po odchodu na rodičovskou dovolenou, po skončení školy nebo při ztrátě zaměstnání.
Stát by měl také podle připravovaného zákona umožnit půjčky dvojího druhu. První typ by byl pro všechny studenty vysokých škol na doplnění chybějících peněz na pokrytí životních nákladů.
Experti do nich zahrnují náklady na ubytováním, dojíždění, stravu, učebnice, telefon, internet a na drobné poplatky, které školy vybírají. V současné době proto běží aktuální výzkum mezi studenty, kteří mají podle svých zkušeností informovat o nutné výši těchto nákladů.
Druhý typ půjček bude určen pouze studentům soukromých vysokých škol, a to na školné. Zatím však není jasné, zda na jeho plnou výši nebo jen jeho část.
Návrh se stane realitou tak v roce 2012
Autoři přípravy studentských půjček věří, že navrhovaný zákon projde. "Alternativní programy politických stran v principu jeho obsah nezpochybňují," říká Simona Weidnerová, expertka spolupracující na přípravě reformy.
Návrh bude obsahovat velmi podrobnou analýzu variant jednotlivých částí zákona. Alternativní snahy jednotlivých poslaneckých iniciativ budou předem zváženy i s propočtem dopadů na státní rozpočet. "Než přistoupíme k přípravě paragrafovaného znění zákona, budeme o něm s poslanci průběžně diskutovat," dodává Weidnerová.První verze věcného záměru zákona o finanční pomoci studentům by měla být hotova příští rok v srpnu. "Předpokládaný termín předložení vládě je podzim 2010," říká Jakub Fischer, šéf reformy terciárního vzdělávání, proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze.
S účinností nového zákona se počítá od roku 2012. "Jedná se o celkovou změnu přístupu k financování životních nákladů při studiu. Zákon o finanční pomoci počítá s vícezdrojovým přímým financováním. Jeho účelem rozhodně není předlužení studentů do budoucna," říká Simona Weidnerová.
Hranice 26 let věku studenta padne
Co kromě nízkoúročených půjček má zákon ve financování studia změnit? Předně bude nově definovat studenta, čímž odstraní současnou hranici 26 let, která je dnes nutná pro získání finanční pomoci a sociální podpory při studiu.
Druhá část zákona definuje podmínky pro základní studijní grant, na který budou mít automaticky nárok všichni studenti. Obsah třetí část dotvoří doplňkové granty, které budou studentům poskytovány podle sociální situace rodiny."Jedná se o granty na živobytí, bydlení, dojíždění a na další nezbytnosti spojené se studiem," doplňuje Weidnerová.
Další části zákona se budou zabývat spořením na vzdělání, které by umožňovalo střádat dětem na studia od malička po malých částkách v řádu stokorun.
"Významný přitom může být příspěvek zaměstnavatele a poskytování státní podpory formou daňového zvýhodnění," uvádí Weidnerová. Zákon počítá i s dalšími druhy finanční pomoci, které mohou studentům poskytovat firmy, například formou motivačních příspěvků nebo placením praxí studentům.
Granty pro všechny
Stát by mohl podporovat nejen řádné studium, ale také dojíždění nebo bydlení podle sociální situace rodiny studenta.
Platit za praxi
Firmy by mohly platit studentům za vykonanou praxi.
