Přestože byla Velká Británie zasažena hospodářskou recesí nejvíce z evropských zemí - klesl HDP, rostla nezaměstnanost a padaly banky, z nichž některé byl nucen zachránit stát - základní platy britských vrcholových manažerů se v minulém roce zvýšily o deset procent. Vyplývá to z analýzy britského listu The Guardian, který pravidelně sleduje výdělky šéfů stovky největších firem v zemi, jejichž akcie jsou součástí burzovního indexu FTSE.

Do čela včera zveřejněného žebříčku nejlépe placených manažerů Velké Británie se vyhoupl výkonný ředitel společnosti Reckitt Benckiser Bart Becht, který si v roce 2008 celkem přišel na 36,8 milionu liber (téměř 1,1 miliardy korun). Oproti roku 2007 si tento "notorický workoholik, jak jej The Guardian označil, polepšil o zhruba 15 milionů liber.

Plat Bechta je nesrovnatelně vyšší než plat nejlépe placeného manažera v Německu. Tím byl v minulém roce šéf Siemensu Peter Löscher, který si podle analýzy firmy Heinz Evers vydělal necelých 11 milionů eur (přes 280 milionů korun).

Becht v čele britského platového žebříčku vystřídal Sira Martina Sorrella, šéfa reklamní společnosti WPP, který s necelými 20 miliony na kontě skončil čtvrtý.

Z analýzy listu The Guardian vyplývá, že se snížily zvláštní odměny pro ředitele velkých britských firem a také poklesly výnosy z preferenčních akcií. Přesto ale desetiprocentní navýšení základního platu přispělo k tomu, že si britští top manažeři vloni celkem vydělali rekordní jednu miliardu liber (přes 29 miliard korun).

"Ani recese nezastaví rostoucí propast mezi platy top manažerů a zbytkem zaměstnanců," komentoval výsledky Brendan Barber, předseda britské odborové centrály TUC.

V době, kdy mnohé společnosti ve snaze snížit náklady zmrazují platy zaměstnancům nebo rovnou propouštějí, byl růst základního platu manažerů více než třikrát větší než průměrný růst platů zaměstnanců v soukromém sektoru. A to i přesto, že tržní hodnota firem, v jejichž čele stojí, vloni klesla zhruba o třetinu.

Průměrný základní plat ředitele společnosti z indexu FTSE 100 (The Guardian sem řadí výkonné ředitele, finanční ředitele a ostatní top manažery) byl 791 tisíc liber (asi 23 milionů korun). Se všemi bonusy se plná čtvrtina manažerů dostala na celkový plat přes pět milionů liber. To však neplatí pro ženy ve vrcholných manažerských funkcích.

Nejlépe placená manažerka ze "stovky FTSE" si vloni nevydělala ani čtyři miliony liber (zhruba 116 milionů korun). The Guardian uvedl, že všech sto firem zaměstnává ve vrcholových funkcích pouze 22 žen.

Také ve Velké Británii se platy vrcholových manažerů staly terčem ostré kritiky. Nejen Británie, ale i řada dalších vyspělých zemí tuto otázku nyní řeší na mezinárodní úrovni.

Na posledním summitu zemí G20 v Londýně se ministři financí jednotlivých zemí předběžně dohodli na tom, že výše platů by měla být více svázána s výkonností jednotlivých firem či bank. Britové a Američané prosazují možnost zpětného odebrání bonusů. S tím nakonec souhlasila i Francie, která původně navrhovala razantnější řešení - platové stropy. Konkrétní řešení by mělo padnout koncem září na dalším summitu G20 v Pittsburghu.



NEJLÉPE PLACENÁ ŽENA
Cynthia Carroll se čtyřmi miliony liber by se do špičky mužského žebříčku zdaleka nedostala. foto: bloomberg