Nedávné jednání tripartity opět zvířilo hladinu nad fenoménem zvaným "švarcsystém." Padaly návrhy, aby odměny vyplácené na základě dohod o provedení práce podléhaly placení zdravotního a sociálního pojištění, anebo byla tato dohoda úplně zrušena.

Odpůrci "švarcsystému" tvrdí, že kvůli němu stát přichází ročně o miliardové částky. Na druhé straně, pro jeho využívání hovoří pružnost pracovněprávních vztahů.

Ačkoli jde o relativně komplexní problém, jedno je jisté - zvažované zákonné úpravy by pravděpodobně spíše než kýžené příjmy z příslušných odvodů přinesly větší rozsah "zaměstnávání" načerno a nárůst počtu vydaných živnostenských listů. Zaměstnavatelé by navíc přišli o jednu z mála možností flexibilního zaměstnání, které jim české pracovní právo nabízí.

Základní možnosti, jak řešit celý problém, jsou v podstatě tři: (i) legalizace, (ii) absolutní prohibice v podobě dalšího zpřísnění příslušné legislativy a (iii) zachování současného stavu.

Legalizaci nedávno prosazovala Národní ekonomická rada vlády v rámci balíčku protikrizových opatření. Narazila na značný odpor a dá se říci, že oprávněně. Přestože českému pracovnímu právu by liberalizace jenom prospěla, jistá regulace trhu práce a "ochrana práv pracujících" je potřebná. Jinak by totiž neviditelná ruka trhu nevyhnutelně vedla k masovému opouštění pracovněprávních vztahů tak, že řada zaměstnanců by se transformovala do role živnostníků. Taková situace by nebyla dlouhodobě přínosná a kompatibilní s obecnými východisky českého pracovního práva.

Ani druhá možnost - absolutní zákaz a tvrdý postih se nejeví jako konstruktivní řešení. Zákon o zaměstnanosti do 1. ledna 2007 zákaz "švarcsystému" obsahoval. Tato úprava však v praxi příliš nefungovala, od počátku budila značné rozpaky, vyvolávala řadu výkladových nejasností a budila horlivé diskuse ohledně aplikace. Lze si jen stěží představit regulaci, která zohlední veškeré myslitelné podoby "švarcsystému", a bude tak v praxi dopadat pouze na ty případy, na které dopadat má.

Překvapivě tak nezbývá než konstatovat, že současný stav je v podstatě vyhovující. Zákaz "švarcsystému" je totiž implicitně zahrnut v právní úpravě tzv. závislé práce, která musí být vykonávána v pracovněprávním vztahu. Porušení tohoto pravidla mohou bez problémů postihovat finanční úřady, přičemž na posuzování problému lze dobře vztáhnout judikaturu Nejvyššího správního soudu.

"Švarcsystém" se tak nyní ocitá v jakési šedé zóně - je sice nelegální, nicméně (i s ohledem na jeho obtížnou prokazatelnost) se v praxi uplatňuje a v některých oblastech a oborech se dokonce již tradičně toleruje. Tento stav, byť se může na první pohled jevit jako neuspokojivý, reflektuje klíčové problémy. Tedy fakt, že "švarcsystém" má mnoho podob, a legislativa by neměla vynucovat pracovní poměr tam, kde se na jiné formě spolupráce dohodnou obě strany dobrovolně.


Tereza Kadlecová
Autorka je advokátka


Lze si jen stěží představit regulaci, která zohlední všechny myslitelné podoby švarcsystému.