Česko je poslední zemí, která se k Lisabonské smlouvě ještě definitivně nevyslovila. Smlouva prošla oběma komorami parlamentu ústavní většinou, jednou stížností na Lisabonskou smouvu se již loni zabýval Ústavní soud. Ten se nyní zabývá další stížností skupiny sedmnácti senátorů, kteří své podání ještě hodlají doplnit.

Prezident Václav Klaus minulý týden zveřejnil, že požaduje pro Česko záruky proti možnosti, že by sudetští Němci vysídlení z Československa po II. světové válce mohli na základě Listiny práv a svobod uplatňovat majetkové nároky. Nijak však nenaznačil, zda by po případném vyhovění jeho požadavku a i po případném výroku Ústavního soudu o shodě Lisabonské smlouvy s českým právním řádem Lisabonskou smlouvu podepsal.