Při osobním setkání působí ředitelka Lidských zdrojů v České spořitelně Jitka Schmiedová jako velmi skromná a decentní dáma. Než začnete přemýšlet o tom, zda tento postoj přikazuje zaměstnancům firemní kultura jejich banky zaměřené na drobné střadatele, rozpovídá se o životě v "roce krize".

Loni v létě se manažerka, která se v oblasti lidských zdrojů pohybuje více než deset let, chystala v bance rozjet projekt zásadní přeměny systému lidských zdrojů. Její plány však zastavily události ve finančním světě. "Z týdne na týden jsme museli dát projekt do šuplíku. Banka se ocitla v roli lodě kormidlované v rozbouřeném moři a na investice nebyl prostor," říká Schmiedová.

Zatímco na kapitánském "můstku" už se hledaly možnosti ušetření, lidé v podpalubí si hrozící problémy zatím neuvědomovali. "Lidé měli pocit, že domnělá krize je někde za oponou a jich se nijak netýká. Míra fluktuace nám začala klesat až na jaře letošního roku, což byl signál, že si lidé uvědomili, co se děje a začali si více vážit svých pracovních míst," vzpomíná.

V rámci šetření snížila firma výdaje na cestovné a mobilní telefony, zpřísnila se politika používání služebních aut a pokrátily se výdaje na reprezentaci společnosti. "Museli jsme také zaměstnancům vysvětlit, že tolik teambuildingových akcí už zkrátka nebude," říká ředitelka Schmiedová s tím, žeostatní benefity se firmě podařilo zachovat a nedošlo ani ke snižování platů.

Na konci loňské zimy přišla mateřská společnost Erste Bank s tím, aby Česká spořitelna proces transformace lidských zdrojů přece jenom zahájila. V konečném důsledku by totiž měl firmě ušetřit náklady, zefektivnit celou personální práci a poskytovat lepší služby lidem uvnitř banky.

"Po letech jsme se hluboce ponořili pod povrch toho, co se u nás v oblasti lidských zdrojů děje. Zajímalo nás, co všechno děláme, kolik lidí to má na starosti, kdo jaké práce dělá, jak nezbytné ty úkony jsou, koho a jak obsluhujeme. Zjistili jsme, že máme model, který sice plní své funkce, ale zároveň je jeden z nejdražších, které můžeme mít," popisuje Schmiedová. Minulý týden proto firma zahájila rozsáhlé změny. Zaměstnanci banky obdrží od úseku lidských zdrojů takový servis, který odpovídá jejich pracovnímu zařazení v hierarchii společnosti. Pro řadové zaměstnance firma hodlá zřídit takzvané Centrum personálních služeb, jehož pracovníci jim poskytnou informace týkající se každodenní agendy. "Může jít třeba o otázky ohledně dovolených, mzdových pásek či pracovních dohod," vysvětluje Schmiedová.

Větší rozsah nabídky služeb potřebují linioví manažeři a vedoucí týmů, kterým firma bude více pomáhat v personálních záležitostech a upozorňovat je na možnosti, kterých mohou využít. Představenstvo banky a další její top manažeři budou moci využívat takzvané Centrum Excelence, kde jim budou k dispozici experti přes konkrétní oblasti lidských zdrojů - například péči o talenty, odměňování či benefity. "Říká se, že personálnímu řízení, marketingu a komunikaci rozumí každý. My ale chceme, aby u nás pracovali ti nejlepší z nejlepších. Lidé, kteří se vzdělávají a znají trendy," říká manažerka s tím, že šikovné lidi v týmu možná bude potřeba doplnit i z trhu práce. "Na nabírání lidí je nyní skvělá doba, sami nás kontaktují hodně zajímaví lidé," říká.

Při rozhovoru Schmiedová neopomene zmínit program na rozvoj rovných příležitostí Diversitas, který by měl pomoci se ženám lépe orientovat v možnostech, které jim firma nabízí. Analýzy totiž ukázaly, že i když 74 procent zaměstnanců firmy jsou ženy, v managementu jich je necelých 36 procent. "Zjistili jsme také, že máme permanentně desetinu žen na mateřské dovolené, což činí kolem tisíce lidí. Když jsme si ověřili, že až třetina z nich se už do České spořitelny nevrátí, museli jsme se začít ptát, zda nám neutíká zajímavá kvalifikovaná síla," vysvětluje.

Schmiedová, kterou přivedl v roce 2007 zpět do spořitelny bývalý ředitel Jack Stack, považuje loňský i letošní rok za velmi dobrý, zároveň pověrčivě klepe do stolu. Kromě přestěhování do nového bytu si splnila sen v podobě pravidelného cvičení ve fitness centru, kam dochází třikrát týdně. "Zpočátku jsem se ostýchala, ale vzala si mě do péče famózní trenérka. Cvičení mi navíc pomohlo si lépe organizovat čas, protože když máte domluvenou schůzku, nechce se vám někoho nechat čekat," říká. Na otázku, zda nemá problémy se odtrhnout od práce, odpoví: "Samozřejmě, že vnitřně máte potřebu věci dodělat. Když však jdete na dvě hodiny cvičit, nic se nestane a navíc to pak doděláte s mnohem větší energií."