Podnikatelé v Česku mají podle záměru EU příležitost uplatnit své připomínky v podnikání. K tomu by měl přispět Evropský podnikatelský konzultační panel (European Business Test Panel - EBTP). Firmy tak mají činit formou odpovědí na otázky v dotazníku. Bohužel se ukázalo, že řada podniků o své účasti v projektu ani neví, nebo je jejich účast v něm pouze formální. Zájemci mají šanci se o podrobnostech projektu dozvědět pouze na stránkách ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), které je koordinátorem projektu.

My jsme v tom taky?

Informační brožura ministerstva popisuje evropský konzultační panel jako jedinečnou možnost, jak informovat Evropskou komisi o konkrétních dopadech unijních předpisů na vlastní podnikání. A tak jsem se vyptal firem uvedených v seznamu těch, které se konzultací účastní. "Říkáte, že jsme mezi členy? Je to možné, že jsme se v minulosti k něčemu podobnému přihlásili. O naší aktivní spolupráci ale nic nevím," přiznává Jiří Pokorný, generální ředitel firmy Metroprojekt.

Ačkoliv každá členská firma má stanovenou kontaktní osobu, v mnoha případech už ve firmě nepracuje. "Nevím, kdo nás k panelové diskusi přihlásil, asi někdo přede mnou," matně si vybavuje Šárka Luxová z obchodního oddělení hotelu Ambassador Zlatá husa. "Ano, sem tam něco e-mailem přijde, naposledy to bylo něco o úvěrech. My jsme ale hotel a touto problematikou se nemáme čas zabývat," dodává.

Nápad je to dobrý, ale ...

Celá záležitost je postavena na dobrovolnosti. Ministerstvo posílá účastnícím se firmám pět až šest e-mailů ročně. Když na ně nereagují, úředník ministerstva je párkrát zaurguje a tím to končí. "Z původně přihlášených 147 firem jsme jich museli v září 25 pro nečinnost vyřadit," uvádí Filip Svoboda z MPO. Nezájem ze strany firem je pro projekt charakteristický, ale jejich vina to úplně není. Řada z nich se do prvních došlých dotazníků pustila s poctivým úmyslem být užitečný ostatním.

"Připadalo nám žádoucí shromažďovat poznatky ze široké praxe a ty pak využít při přípravě legislativy," vysvětluje Jiří Staněk, finanční ředitel děčínské firmy Bohemia Cargo. Odpovědní pracovníci věnovali svůj čas mnohdy i několikastránkovým dotazníkům. Po čase je ale nadšení opustilo.

Otázky od stolu

Důvodem byl sílící pocit, že soubory otázek jsou voleny špatně nebo pro někoho úplně jiného. "Tak třeba jedna otázka byla, zda souhlasíme s tvrzením, že diskriminace žen je problém, který má řešit evropská legislativa. Odpovězte na stupnici 1 - nesouhlasím až 10 - zcela souhlasím," vzpomíná si Michal Veselý, finanční ředitel úvěrové pojišťovny Euler Hermes Cescob.

Otázky vymýšlejí od stolu bruselští úředníci. Ptají se třeba na názor o snižování administrativní zátěže, na smysl udržitelnosti průmyslové politiky, co ochranné známky či zda je nutné ověřovat environmentální technologie. Respondenti si stěžovali, že poslaný dotazník často nešlo otevřít nebo že odkazy na webové stránky nikam nevedly. K zaslaným odpovědím pak chybí zpětná vazba, která by ukázala konkrétními příklady změn zákonů a vyhlášek.

"Dotazy se z drtivé většiny netýkaly našeho byznysu, a tak jsme aktivitě v panelu po čase přestali věnovat pozornost," přiznává Jan Čornej, technický ředitel firmy GTS Novera, která už od spolupráce odstoupila. "Problém se zpětnou vazbou je také v tom, že neznáme původní návrh vyhlášky, takže nepoznáme, nakolik jsme jeho tvorbu svými odpověďmi v dotaznících ovlivnili," dodává Petr Matějů ze společnosti Servant.

Jen fráze a statistiky

Hlavním cílem projektu je zjednodušení a zlepšení legislativy. Po konfrontaci s realitou ale není divu, že růžové brýle každému spadnou. "Vzhledem k tomu, jak se konzultační panel provozuje, mám podezření, že vyplňování dotazníků slouží jako záminka pro existenci týmu jejich tvůrců a hodnotitelů," říká Pavel Grešík, správní ředitel firmy Albion Group. I další oslovení zástupci firem vyjadřují vážnou pochybnost nad způsobem sběru informací.

Na užitečnosti myšlenky jako takové se ale shodnou. Nikdo z nich sice žádnou konkrétní změnu vzešlou z odpovědí nezaznamenal, ale čas od času dostanou informaci, k jakému projednání byly výsledky "diskuse" využity. "I tak si myslím, že napsání svého názoru má pořád větší váhu než plácání někde u piva," míní optimisticky Petr Matějů.

Za bezmála pět let existence projektu v Česku došlo jen k několika málo setkáním jejich účastníků s koordinátorem. "Dvou jsem se účastnil a pokaždé to bylo zajímavé a obohacující setkání s ostatními členy projektu," říká Petr Matějů.

Koordinátoři z jednotlivých zemí se sami setkávají v Bruselu třeba dvakrát ročně. Tam vyhodnocují současnou situaci a směřování panelu. Zhodnocení projektu a další výhled jeho fungování je obsažen ve zprávě na adrese http://ec.europa.eu/yourvoice/ebtp/evaluation/index_cs.htm. Kdo však neumí perfektně anglicky, nepočte si.

Shrnutí ukončených konzultací je možné si přečíst na stránkách http://ec.europa.eu/yourvoice/ebtp/consultations/index_cs.htm. Konkrétní podobu návrhu zákona, praktické připomínky ze života firem a následně jejich promítnutí do konečné verze zákona tu však nejsou. Jen statistiky odpovědí. Shrnutí konzultací se přitom hemží výrazy jako: komise posoudí, zpracuje, uváží, zohlední, navrhne, využije, předloží nebo vezme na sebe úkol. Co ten styl jenom připomíná.....?