To bylo slávy, když nenáviděná kniha jízd zmizela v propadlišti zrušených daňových dokladů. Vloni skončila v soutěži o Absurditu roku na slušném druhém místě a už letos v létě nad ní rozsudek smrti podepsal sám prezident republiky.
Zdánlivě to vypadá ideálně. Veřejnost projevila svou vůli, poukázala na přežitek a zákonodárce ho novelou zákona odstranil. Místo evidence skutečných jízd je možné dát prostě každý měsíc do nákladů až pět tisíc a je to.
Jedná se ale opravdu o tak velké vítězství? Komu vlastně novela přinesla největší užitek?
Plátcům DPH, kterých je absolutní většina, rozhodně ne, protože zákon o DPH nárok na odpočet daně podmiňuje přesnou evidencí jízd firemních vozů. A tu paradoxně nejlépe doloží právě pečlivě vedená kniha jízd.
Podnikateli, který sice není plátce DPH, ale dovolil si své vozidlo v průběhu měsíce, byť jen na chvíli přenechat svému zaměstnanci, také ne. Tento měsíc utrum. Nárok na uplatnění paušálu svým "neuváženým" činem pozbyl.
A ten, který firemní auto sice nikomu nepůjčil, ale zajel si s ním na chatu, si může do nákladů dát jen tisíce čtyři. Ledaže by zase švindloval, jako to dělal dřív.
Nebyly to tedy jen nakonec snadno získané předvolební body našich politiků?
