ZMĚNY PRO HN KOMENTUJE

Věra Tesařová, advokátka z AK Sabolová & Co.

 


ZÁSTUPCE NA VALNÉ HROMADĚ

Mění se požadavky na znění plné moci, když akcionář místo sebe pošle zástupce. Stejně jako dřív musí být pí-semná, ale musí z ní být jednoznačně poznat, jestli byla udělena pro zastu-pování na jedné či více valných hromadách, a to ve zcela konkrétním ob-dobí. Nemůže tak již docházet k pochybnostem, pro kterou hromadu a kdy je plná moc vystavená. "Nově je možné, aby akcionáře na valné hromadě zastupoval i někdo z orgánů firmy, tedy člen představenstva, dozorčí rady," říká Kateřina Hajná z advokátní kanceláře Allen & Overy. Ten však může zmocnění přijmout jen, pokud jeho zájmy nejsou ve střetu se zastupovaným akcionářem.

 

HLASOVÁNÍ NA DÁLKU

Firmy, které vlastní informační technologie na vyšší úrovni, si mohou do stanov dát možnost účasti a hlasování na valných hromadách prostřednictvím video či telekonferencí. Jinou alernati-vou je korespondenční hlasování. Akcionáři, kteří se nemohou akce zúčastnit, budou moci odevzdat své hlasy písemně před konáním valné hromady. Tato varianta je praktická pro firmy, které mají větší počet akcionářů z různých míst. "Zkušenosti z ciziny říkají, že elektronická komunikace vede ke zvýšené účasti akcionářů," říká Ludvík Juřička z Ambruz & Dark.

ÚČAST NA VALNÉ HROMADĚ

Dříve zákon společnostem s akciemi evidovanými jen jako elektronický záznam v databázi akcionářů nařizoval určit ve stanovách den, který je rozhodný pro právo akcionáře účastnit se valné hromady. Po změně zákon stanoví možnost, tedy už nikoliv povinnost, uvádět ve stanovách takový rozhodný den. Tuto možnost teď mají i firmy, které mají své akcie ve skutečné, takzvané listinné podobě. Na ty zákon dříve nepamatoval.

PRÁVO NA ODPOVĚĎ

Aby se zrychlil průběh valné hromady, může nyní představenstvo společnosti ještě před jejím konáním zpracovat odpovědi na očekávané a opakující se dotazy akcionářů. Ti totiž mají právo na odpověď. Firma nyní může odpovědět na svém webu nebo současně v písemné podobě. "Cílem je hlavně snížení časové náročnosti organizace valných hromad," říká Markéta Císařová z Allen & Overy.

SVOLÁNÍ MIMOŘÁDNÉ SCHŮZE

Pokud chtěli dříve akcionáři společnosti se základním kapitálem do 100 milionů korun svolat mimořádnou valnou hromadu, musela být souhrnná hodnota jejich akcií vyšší než pět procent základního kapitálu firmy. Po novele jim bude stačit tuto procentní hranici jen dosáhnout, tedy už ji nemusí překročit. U firem s kapitálem vyšším než 100 milionů korun stačí ke svolání mimořádné hromady dosáhnout hranice tří procent základního kapitálu.

INFORMOVÁNÍ V MÉDIÍCH

Pokud chtěla firma svolat ať už řádnou nebo mimořádnou valnou hromadu svých akcionářů, musela postaru inzerovat její konání alespoň v jednom celostátně distribuovaném deníku. Cena takového inzerátu se pohybuje okolo 20 tisíc korun za jedno otisknutí. Novela zákona už tuto podmínku nevyžaduje. Nadále tak zůstává povinnost uveřejnit toto oznámení v Obchodním věstníku. Kromě toho však musí firma dát svým akcionářům o konání valné hromady vědět ještě jiným vhodným způsobem. Jaký to bude, si může každá firma ve svých stanovách určit sama.

HLASOVÁNÍ PRO I PROTI

Trochu kuriózní novinkou je právo akcionáře hlasovat například částí svých akcií pro a zbylou částí vlastněných akcií proti předkládanému návrhu. Jeden z příkladů, kdy může v praxi taková situace nastat, je, když obchodník s cennými papíry jako komisionář spravuje cenné papíry v určité společnosti pro více svých klientů. Tento obchodník je v podstatě ten, kdo akcie drží, a ten se také může účastnit valné hromady. Na ní pak může hlasovat podle zájmů a pokynů jejich skutečných majitelů.