Je to prý kvůli slabým populačním ročníkům. Většina škol má totiž problémy s naplněním kapacity. Loni nabízely střední školy 150 tisíc míst, ovšem uchazečů o studium bylo pouze 104 tisíc.
Analýza nového systému přijímaček
V roce 2008 proběhly přijímačky na SŠ poprvé podle nového systému, který umožňuje uchazečům o studium na střední škole podat v prvním kole přijímacího řízení až 3 přihlášky. MŠMT v závěru loňského roku provedlo detailní analýzu této novinky, která byla od počátku kritizována většinou ředitelů středních škol i krajskými úřady. Příznivého přijetí se novému systému naopak dostalo ze strany široké veřejnosti. Účelem analýzy bylo posoudit a ověřit, jak se nový způsob přijímacího řízení osvědčil v praxi, jak je přijímán rodiči a žáky, kteří jím prošli, a jaké jsou jeho administrativní, organizační a finanční dopady. Analýza vycházela z údajů zejména ze tří zdrojů: ze statistických údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání o proběhlém přijímacím řízení, které byly vykázány středními školami k 31. 5. 2009, z výsledků opakovaných tzv. rychlých šetření, provedených Ústavem pro informace ve vzdělávání (ÚIV) mezi řediteli škol, z průzkumu veřejného mínění provedeného agenturou GfK Czech, s.r.o. na reprezentativním vzorku žáků prvních ročníků středních škol a jejich rodičů.
Závěry z analýzy plynoucí
Hodnocení spokojenosti s novým způsobem přijímacího řízení jeho hlavními aktéry - rodiči a uchazeči na straně jedné a řediteli středních škol na straně druhé - vychází velmi odlišně.
Zatímco 80,2 % ředitelů středních škol vystupuje proti novému způsobu přijímacího řízení, rodiče nový systém většinou podporují (69 %). Ředitelé středních škol si zřejmě více uvědomují organizační a finanční obtíže nového systému, protože musí řešit následné problémy s neobsazenými místy, na která vydali kladná rozhodnutí (autoremedurou, vypisováním dalších kol). Navíc si nejsou jisti případným zajištěním objektivity zkoušek v případě porovnání dvojích (až trojích) testů v rámci jednoho kola
Rodiče a uchazeči naopak vnímají více přihlášek jako výhodu pro strategické rozhodování. Více přihlášek podle nich zmenšuje psychologickou náročnost z hlediska uchazeče. Nový systém je také údajně výhodnější z hlediska pravděpodobnosti přijetí. V prvním kole přijímacího řízení, kdy byla možnost podat 3 přihlášky, se úspěšnost uchazečů jen mírně snížila.
Obavy z výrazného snížení množství přijatých uchazečů v prvním kole přijímacího řízení se tak nepotvrdily. Možnosti podat tři přihlášky využila jen cca třetina uchazečů. Mezi pravděpodobné příčiny nevyužití plné možnosti tří přihlášek patří už samotná novost situace, na niž určitá část uchazečů ze setrvačnosti nezareagovala. Při současném poklesu počtu uchazečů školy nabízely možnost přijetí v podstatě předem (byť přijetí oficiálně potvrzovaly až v termínu stanoveném pro přijímací zkoušky) a uchazeči si vybrali jen jednu nebo dvě zaručené příležitosti. Nový systém také vyžadoval více strategického rozhodování uchazečů než v minulých letech. Důvodem může být i nepodávání přihlášek prostřednictvím základní školy.
Je také třeba konstatovat, že na zhruba stejný počet přijatých do prvních ročníků bylo vynaloženo mnohem více peněz (např. poštovné), kancelářských potřeb a času pracovníků středních škol. Uvádí se, že jedna přihláška navíc v prvním kole zvyšuje v rámci ČR náklady o zhruba 30 mil. Kč.
V souvislosti s letošním rušením přijímacích zkoušek na středních školách ředitel odboru středního a odborného vzdělávání na ministerstvu školství Miloš Rathouský připomněl, že systém nastavený od loňského školního roku bude letos ve stejném režimu jako loni: "Počet žáků není limitujícím faktorem pro systém tří přihlášek."
Zároveň také uvedl, že žáci se hlásí spíše na maturitní studium, i když učňovské školství nabízí zajímavou perspektivy v možnostech zaměstnání: "Snažíme se, aby pracovníci vycházející z učňovských škol byli připraveni na širší spektrum v rámci oboru tak, aby v případě, kdy nezískají nebo v budoucnu ztratí zaměstnání, získali místo v oboru příbuzném."
Zákon č. 243 ze dne 5. června 2008, kterým se mění školský zákon
§ 60
Přijímání do prvního ročníku vzdělávání ve střední škole
(1) Jednotlivá kola přijímacího řízení vyhlašuje ředitel školy způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Počet kol přijímacího řízení není omezen. Pro přijímání do prvního ročníku střední školy je povinen ředitel školy vyhlásit nejméně jedno kolo přijímacího řízení. Termín pro první kolo přijímacího řízení je stanoven prováděcím právním předpisem.
(2) V rámci přijímacího řízení může ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky. Přijímací zkouška je způsob ověření předpokladů uchazeče, jejíž obsah a formu stanoví ředitel školy v souladu s rámcovým vzdělávacím programem základního vzdělávání... Zaměření a náročnost přijímacích zkoušek konaných v různých termínech prvního kola přijímacího řízení a způsob hodnocení výsledků dosažených při přijímacích zkouškách musí umožnit stanovení celkového pořadí úspěšnosti uchazečů ke vzdělávání v prvním kole přijímacího řízení. Rozhodne-li ředitel školy, že se přijímací zkouška nekoná, informuje o tom uchazeče nebo zákonného zástupce nezletilého uchazeče bez zbytečného odkladu.
§ 60b
Termíny podání přihlášky pro první kolo přijímacího řízení
(1) Uchazeč odevzdá přihlášku do denní formy vzdělávání řediteli střední školy do 15. března, v případě přihlášky do oborů vzdělání s talentovou zkouškou do 30. listopadu.
