Atentát na Aloise Rašína, jednoho z mužů 28. října a prvního československého ministra financí, se odehrál v pátek 5. ledna 1923. Rašína postřelil Josef Šoupal, zřejmě kvůli jeho razantní měnové politice. Ministr a člen národnědemokratické strany se snažil urovnat rozvrácené hospodářství a stabilizovat měnu. V březnu 1919 proto nařídil uzavřít státní hranice a okolkovat veškeré bankovky na území Československa, část peněz nechal zadržet jako vynucenou státní půjčku. Zatímco hospodářství tento krok pomohl, dopad na chudší vrstvy byl tvrdý. Rašínovo opatření kritizovali novináři, opozice a zejména komunisté a radikální levice.
Mladý Josef Šoupal, rodák z Havlíčkova Brodu a zaměstnanec pojišťovny, jednal na vlastní pěst. Dne 5. ledna 1923 šel Rašín Žitnou ulicí v Praze, kde bydlel. Místní uslyšeli dva výstřely a spatřili utíkat neznámého člověka. Rašín se skácel k zemi, trefen do hlavy a páteře.
Těžce zraněného politika převezli do podolské nemocnice. Se smrtí bojoval dlouho, ale nakonec - i přes nejlepší dostupnou péči lékařů - zranění 18. února 1923 podlehl. Atentátník měl údajně v úmyslu zabít i tehdejšího předsedu vlády Karla Kramáře a Jaroslava Preisse, ředitele Živnobanky. Coby nezletilý nebyl odsouzen k smrti, ale dostal osmnáct let. Jak zjistila historička Jana Čechurová, za protektorátu jej Němci propustili, Šoupal si pak změnil jméno a jako funkcionář komunistické strany žil do roku 1953.
Repro: ČTK
