Ve filmu o Rudolfu II. provázel Jana Wericha sálem alchymistů kulatý Scotta. Pokud by se stejná situace odehrála ve skutečnosti, císaři by nejspíš alchymistickou dílnu ukazoval jeho osobní lékař Tadeáš Hájek z Hájku. Tento český učenec měl totiž za úkol přezkušovat alchymisty, kteří se chtěli dostat do císařských služeb.

To byla ale jen jedna z jeho činností. Český renesanční vědec vynikal v mnoha oborech, ať už šlo o medicínu, botaniku, astronomii nebo chemii - jako jeden z prvních popsal například technologii vaření piva a podle jeho pojednání De cerveceria by se dal zlatý mok uvařit i dnes. Velkou vášní všestranného vědce byla také matematika a jako geograf se podílel na mapování Prahy a okolí.

Tadeáše Hájka však živila především zavedená lékařská praxe. Zkušenosti sbíral ve Vídni i v Uhrách, kde léčil rány vojákům ve válce proti Turkům. Roku 1571 se stal zemským lékařem a mezi jeho povinnosti patřilo i bojovat proti epidemiím. Díky svému povolání měl také blízko k léčivým bylinám. V roce 1562 přeložil obsáhlý Mattioliho herbář. Tím dal českému lékařství postupy tehdejší evropské medicíny.

Světový věhlas si ovšem zajistil především pozorováním oblohy. Byl například jedním z nemnoha badatelů, kteří roku 1572 správně vyložili vznik nové hvězdy v souhvězdí Kassiopeia. Stejný jev sledoval i dánský astronom Tycho Brahe, o jehož pobyt v Praze se český učenec zasloužil. Spolu s ním a s rektorem Karolinské akademie, matematikem a astronomem Martinem Bacháčkem z Nauměřic, vytvořil dokonce jeden z prvních vědeckých týmů v dějinách. O přátelství Tadeáše Hájka a dánského hvězdáře svědčí také to, že když v roce 1600 český učenec zemřel, Tycho Brahe se zúčastnil jeho pohřbu v Betlémské kapli.

Jméno Hájek je navždy zapsáno ve hvězdách. Nese ho planetka sluneční soustavy a pak také jeden z měsíčních kráterů. Vedle Archimeda nebo Koperníka lze tedy na Měsíci pozorovat kráter Hagecius.

Foto: Wikipedia