Jako jeden z prvních nosil v českých zemích brýle - pomůcku, která byla v 16. století horkou novinkou. Napsal také první český slabikář a tento termín i sám vymyslel. Teolog, humanista, muzikolog a biskup Jednoty bratrské Jan Blahoslav je však v českých literárních dějinách (a maturitních otázkách) zapsán hlavně díky překladu Nového zákona. Ve snaze interpretovat biblické texty z původních jazyků, nikoliv z latinské Vulgáty, vyšel z řeckého vydání. Jeho překlad Nového zákona vyhotovila v roce 1564 tiskárna Jednoty bratrské v Ivančicích. Později však museli čeští bratři tiskárnu skrývat, a tak se s ní roku 1578 tajně přesunuli do Kralic. Právě tam vyšel nakonec Blahoslavův překlad v rámci šestidílného svazku Bible kralické.
Především díky svým studijním pobytům byl Jan Blahoslav zapojen do evropského reformního hnutí, vzdělával se v Basileji a také ve Wittenbergu, kde se seznámil též s Martinem Lutherem a jeho poradcem a přítelem Filipem Melanchtonem. Celkem čtyřikrát se také vypravil do Vídně, kde u samého císaře vymohl uvězněnému Janu Augustovi, taktéž biskupovi Jednoty bratrské, ulehčení a nakonec i propuštění. Přitom právě s Janem Augustou vedl Jan Blahoslav spor o vyšší vzdělání členů Jednoty bratrské. Zatímco Augusta se domníval, že vědění jim není k velkému užitku, Blahoslav zastával názor zcela opačný. Svůj postoj vysvětlil ve spisku Filipika proti misomusům - tedy nepřátelům múz. Asi nepřekvapí, že jako hlavní misomus je v díle označen právě Jan Augusta, jehož způsob vedení církve Blahoslav kritizuje.
Jan Blahoslav je také považován za předchůdce Jana Amose Komenského. Sepisoval pedagogické příručky a spisky o sedmeru svobodných umění oné doby - poetice, rétorice, muzice či gramatice. Ostatně jeho Gramatika česká je z lingvistického hlediska jedním z nejvýznamnějších děl 16. století. Vyšla ale mnohem později ve Vídni, téměř tři století poté, co Jan Blahoslav roku 1571 zemřel.
Foto: Wikipedia
