Společnost, ve které žijeme, se liší od všech, které na světě kdy byly, v jedné věci: individuum se osamostatnilo od rodiny a rodu a většinu svých aktivit provozuje mimo ni. Pro tradiční společnosti, u nás tak ještě před 250 lety, bylo typické, že rodina byla svému členu zaměstnavatelem, sociální i zdravotní pojišťovnou, zdrojem většiny zábav a v rámci hojného sebezásobování i většiny jeho životních potřeb.

V dnešní době, kdy většina těchto funkcí přešla na stát a trh s jejich institucemi, se nám tato míra vpletení do příbuzenských svazků představuje jen velmi těžko. Dodejme také, že po celé dlouhé věky jakýs takýs mír ve společnosti zaručovala krevní msta: zabili jste mi strýčka, já vám zabiju tetičku - padni, komu padni, jen když je z příslušného rodu. Představa individuální odpovědnosti za vlastní činy se v právu i ekonomice prosazovala jen velmi pozvolna. Čínský, v Japonsku potom hojně napodobovaný systém deseti a sta rodin, jejichž předáci odpovídali za daňové nedoplatky i eventuální prohřešky svých příslušníků, fungoval po staletí a zanikl teprve nedávno.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se