Zaměstnavatelům bude český stát při takzvaném kurzarbeitu poskytovat na platy zaměstnanců 30 procent průměrného výdělku, nejvýše však 1,4násobek minimální mzdy, což je 11 900 korun. Zaměstnanec by během kurzarbeitu měl pobírat 90 procent své průměrné mzdy, z toho 60 procent bude proplácet zaměstnavatel a 30 procenty přispěje ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

Plánované opatření má pomoci tuzemským firmám ohroženým embargem na dovoz zboží do Ruska.

Kurzarbeit se dá využít v situaci, kdy firmy v potížích zkrátí zaměstnancům úvazek, vzdělají je a zbytek mzdy hradí stát či evropské fondy.

Podmínkou pro získání příspěvku bude, aby se podpoření zaměstnanci odborně vzdělávali. "Příspěvek bude poskytován po dobu šesti měsíců s možným prodloužením o dalších šest měsíců," uvedl náměstek ministryně pro zaměstnanost Jan Marek.

O poskytnutí příspěvku bude rozhodovat komise na krajských pobočkách Úřadu práce ČR. Úřady budou pro získání podpory požadovat jen čestné prohlášení. Jeho využití však budou následně kontrolovat.

Připravené opatření má firmám pomoci překonat nejen současné potíže vyvolané sankcemi vůči Rusku. Podle ministerstva pomůže i v budoucnosti v období živelních pohrom, hospodářských krizí, sezonních výkyvů nebo přechodu na nový podnikatelský program.

Novými pravidly pro kurzarbeit se včera zabývali také zástupci podnikatelů a odborů u místopředsedy sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL). Všichni zúčastnění se shodli na tom, že nová pravidla by měla platit od 1. ledna 2015. Koncem srpna by návrh mohla schvalovat vláda a 4. září by se jím měla zabývat tripartita. Konkrétní harmonogram schvalování však podle Bartoška zatím není připraven.

"Chystaný kurzarbeit bude výrazně jednodušší," řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák s tím, že nepůjde o evropské peníze, a proto nebude pro firmy platit omezení například v případě, že už podporu vyčerpaly. "Byrokratické to bude, ale jde o peníze a budou to peníze národní, tak jak to má být. Nechceme na to evropské peníze," zdůraznil.

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý upozornil, že spuštění podpory z národních zdrojů bude muset ještě projít diskusí s antimonopolním úřadem. Pro případ krize však podle něj komora toto opatření podporuje.

Bartošek řekl, že pokud přijde 5000 lidí o práci, znamená to dopad zhruba 550 milionů do státního rozpočtu. V případě zavedení kurzarbeitu očekává, že náklad na něj bude činit asi 160 milionů. Zbytek peněz by tak stát ušetřil, a lidé by navíc nepřišli o práci. "Nebudou to peníze, které půjdou přes úřady práce nezaměstnaným." čtk



PŮVODNÍ KURZARBEIT

Vlastní verzi kurzarbeitu mělo Česko už od září 2012. Původně chtělo do konce srpna příštího roku využít 400 milionů korun. Za prvních 16 měsíců stát ale vydal jen necelých 15 milionů korun. Zaměstnavatelé a odboráři si stěžovali na to, že kritéria jsou příliš přísná a firmy na příspěvky nedosáhnou. Předáci a zástupci podniků proto požádali vládu o nový kurzarbeitový program.