Miliardářů v české politice přibývá. Snad i proto, že voličsky úspěšný příklad Andreje Babiše inspiruje. Majitel Juty Jiří Hlavatý ještě kandidoval na Babišově kandidátce, ale právě on bude tím posledním, kdo by se ve své senátorské činnosti nechal řídit. Ivo Valenta je na tom ještě lépe: v Senátu je čistě za sebe, tedy oficiálně za Stranu soukromníků, ale vzhledem k tomu, že tato strana nemá žádnou politickou váhu, vystačí si Valenta v Senátu jen se svým rozumem.

Co žene mimořádně bohaté lidi do politiky? Proč nezůstanou u svého kopyta? Hlavatý tvrdí, že chce uplatnit své životní zkušenosti, které by se mohly společnosti hodit. Valenta zase slibuje příliv peněz pro Slovácko, včetně těch jeho: z podnikání v hazardním průmyslu a platu senátora (ten půjde na stipendia a politiku zaměstnanosti). Oběma je společné, že otáčení ekonomických kol už jim k životní spokojenosti nestačí. Peníze a podnikatelský úspěch jsou krásné, ale bohatí potřebují i jinou satisfakci. Uznání jiného, kulturního typu. Nejen za to, že hodně vydělali, ale i za to, že jejich peníze a životy jsou užitečné lidem kolem i jinak.

Andrej Babiš se zvýznamňuje antipolitickým hnutím za přehledné finance. Jiří Hlavatý podnikatelskými zkušenostmi. Ivo Valenta starostí o svůj milý region, i když už v něm 15 let nežije. Ať už je to jakkoliv: i miliardáři v ČR začínají vracet společnosti to, co si od ní vzali. Ještě to není ten úplně pravý americký způsob, jak ho známe od Gatese či Rockefellera, ale krok do budoucna to je. A při všem oprávněném strachu: lepší takový politický pohyb miliardáře než žádný.

Zbývá vám ještě 0 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se