Ve své době to byl jeden z největších požárů, jaký Praha zažila: 14. srpna 1974 vzplál Veletržní palác, který tehdy sloužil jako sídlo podniků zahraničního obchodu, a trvalo téměř týden, než se podařilo dostat plameny pod kontrolu. Z kdysi výstavní funkcionalistické budovy zbyl jen ohořelý betonový skelet překrytý igelitovými plachtami. Tento stav pak trval dalších třicet let do doby, než se budova stala po revoluci sídlem Národní galerie. Zatímco zvenčí stavba připomínala memento dokonalé zkázy, uvnitř rašil skrytý život. Nejprve se ruinu podařilo získat tehdejšímu řediteli Jiřímu Kotalíkovi pro Národní galerii, pak se do spáleniště nastěhoval architekt Miroslav Masák se svým týmem, jenž měl v provizorním ateliéru sbitém z překližky připravit rekonstrukci paláce.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se