Bankovnictví v Česku je dostatečně odolné vůči případným negativním šokům. Podle výsledků zátěžových testů, které včera zveřejnila ČNB, by kapitálová přiměřenost celého odvětví zůstala výrazně nad osmiprocentním regulatorním minimem i v případě, že by se do Česka navrátila recese. Ke konci září byla podle ČNB na úrovni 18 procent, což je hlavní důvod stability sektoru. "Banky tak jsou schopny absorbovat vysoké ztráty," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Prudký pokles ekonomiky by v negativním scénáři vedl k růstu podílu nesplácených úvěrů nad deset procent u podniků a těsně pod deset procent u domácností. Na to by banky byly nuceny reagovat vytvářením dostatečně vysokých opravných položek. Stejně jako v květnových testech by kapitálová přiměřenost 11 bank klesla pod osm procent. Potřeba kapitálu k doplnění by tak činila 15 miliard korun, tedy pouze 0,4 procenta HDP. Provozní zisky bank by pak v horizontu tří let klesly kumulativně o 38 procent. Podle hlavní analytičky České bankovní asociace Evy Zamrazilové ale ČNB nastavila u tohoto scénáře tak tvrdé podmínky, že je pravděpodobnost jeho naplnění velmi nízká.
V tzv. základním scénáři počítá ČNB letos i příští rok s růstem ekonomiky o 2,5 procenta. I přesto předpokládá mírný pokles tvorby provozního zisku meziročně vždy zhruba o pět procent kvůli přetrvávající vysoké konkurenci a nízkým úrokovým sazbám.
Podle Seidlera jsou české banky schopny úspěšně ustát případné krizové situace i díky vysoké ziskovosti, kterou si udržely v letech, kdy se ekonomice nedařilo. "Zisky bank obecně slouží jako první polštář ke krytí ztrát. Sektor má navíc vysoký objem vkladů, a je tak velmi likvidní - to znamená, že má dostatek stabilních zdrojů financování," uvedl.
