Vyrůstal jsem v Doubravce, konkrétně v jedné její části, která se v lidové mluvě dělí na starou a novou. Zdejší minisvět mě zcela pohlcoval. Mohl jsem vyběhnout "za barák" na hřiště, kam bylo z našeho starého pavlačáku s černočernými sklepy a tajuplnou půdou dokonale vidět, ovšem o několik desítek metrů dál, směrem ke konzumu do nové panelákové zástavby, kterou protíná trať, jsem nesměl.

A co teprve do blízkého údolí k soutoku a kostelíku svatého Jiří, jehož tisíc let staré románské okénko na apsidě mě zajímalo stejně málo jako jiné plzeňské části, o nichž jsem neměl ponětí? Odvážit se až tam by při prozrazení znamenalo výprask a domácí vězení. A že týden "zaracha" pro předškolní dítě znamená celou věčnost, netřeba dál rozebírat.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se