Tisíce českých firem nedodržují nový německý zákon. Ani čtyři týdny po začátku jeho platnosti nevědí, jak se mají zachovat. Německá daňová správa nově chce, aby byl podle tamní legislativy placen každý, kdo na území této země pracuje. Tedy i řidiči, kteří tudy projíždí.

"Svaz dopravců nám radí, abychom se zákonem neřídili, svaz logistiky zase doporučuje zákon dodržovat," říká šéf společnosti Dachser Petr Kozel.

I přes pokutu, která může dosáhnout až půl milionu eur, tedy téměř čtrnáct milionů korun, se firma rozhodla (ač je pobočkou německého koncernu) nová pravidla kvůli "zjevné byrokracii" nenásledovat.

Dodržení zákona totiž není jednoduché. I když se česká firma rozhodne, že svým zaměstnancům, kteří jsou zrovna v Německu, vyplatí výrazně vyšší německou minimální mzdu, tedy 8,5 eura za hodinu (236 korun, v Česku je to jen 55 Kč), úřadování tím nekončí.

Každý takový zaměstnanec se musí německým úřadům předem ohlásit. Neplatí to jen pro ty, kteří si vydělávají více než tři tisíce eur měsíčně, což se v Česku týká jen vyššího managementu. V roce 2015 firmy překvapuje i povinnost informace oznamovat faxem nebo poštou na celní správu v Kolíně nad Rýnem. Samozřejmě v němčině. Všechny doklady by pak měly být archivovány v Německu po dobu nejméně dvou let, aby se k nim německý úředník snadno dostal. Povinnost se týká i těch, kteří na německém území ujedou jen pár kilometrů - například při cestě ze Salcburku do Innsbrucku.

Němečtí úředníci chtějí vědět dopředu o každé pracovní cestě na německém území a mít možnost zpětně zkontrolovat, zda si tam cizinec nevydělává méně než nejhůře placený Němec. Už dnes je přitom jisté, že například řidiči kamionů pobírají menší platy, i když se k nim připočítají diety.

Do Německa přitom denně míří tisíce kamionů, v dalších autech pak sedí lidé, kteří jedou na západ Evropy za obchodním jednáním nebo na školení. V Německu totiž sídlí nejvíce obchodních partnerů českých firem a také mateřské společnosti řady z nich.

Dopravcům neumí poradit ani ministerstvo dopravy. "Dosavadní informace od německých orgánů ohledně rozsahu působnosti zákona jsou bohužel nejasné, a proto se české ministerstvo práce a sociálních věcí obrátilo na spolkovou ministryni práce s žádostí o vysvětlení," říká mluvčí ministerstva dopravy Andrea Volaříková. České úřady tak dál - zatím marně - vyčkávají na reakci německé strany.

Určitou logiku nový zákon má, Němcům vadilo, že jim v zemi jezdí desetitisíce kamionů z východní Evropy. A jejich provozním nákladům nemohou tamní dopravci se svými mzdami konkurovat.

Německá legislativa byla schválena narychlo a před koncem roku dopravce zbytku Evropy překvapila. Ti se obrátili na své svazy a ty zase na místní ministerstva a hned několik zemí požádalo německou stranu i Evropskou unii o stanovisko. Ani měsíc po začátku platnosti ale žádné nepřišlo.

Firmy tak například netuší, jak mají zaměstnance odměňovat. Těm, kteří jezdí v Německu, totiž vedle mzdy náleží i diety. "Máme je ovšem poskytnout, když bychom zaměstnance platili podle německých zákonů?" ptá se mluvčí svazu dopravců Česmad Martin Felix.

Už nyní přitom existuje pnutí mezi řidiči kamionů podle cílů jejich cest. Je pro ně výhodnější směřovat po lepších silnicích na západ Evropy a užívat si vyšších diet než jezdit na nebezpečnější východ, kde chybějí dálnice a diety jsou citelně nižší. To vše by se případnou vyšší mzdou v Německu ještě prohloubilo. Česko se v tomto nijak neliší od Polska, Slovenska či Maďarska - ani v těchto zemích nevědí, jak postupovat.

Do situace se vložila i Česko-německá obchodní komora. "Považujeme německý zákon o minimální mzdě se všemi dopady na zahraniční podniky za problematický. Nová opatření rozhodně nejsou dobrou zprávou pro česko-německé hospodářství," říká například výkonný člen představenstva komory Bernard Bauer. Nicméně doporučuje kvůli riziku sankcí raději všechny povinnosti plnit.

Jasno nemají ani autobusoví dopravci. "Dopady stále vyhodnocujeme. Nyní dojednáváme nejen úpravu mezd zaměstnanců, ale i rozsáhlou administrativu," uvádí například mluvčí Student Agency Petra Nováková.

"Snažíme se dle možností splnit požadavky, situace se však stále analyzuje," říká Pavla Lauermannová, marketingová ředitelka firmy Eurolines.

Všechny oslovené dopravce spojuje víra v to, že se nová povinnost zruší nebo alespoň zjednoduší její administrativní náročnost. A také že bude platnost odložena, aby měli například nákladní dopravci možnost přenést vyšší náklady na své zákazníky.

 

8,5 eura

je hodinová německá minimální mzda, kterou má dostávat každý, kdo se v této zemi vyskytne pracovně. I kdyby jenom projížděl.


null