Situace, která se vrací pravidelně jako bolení zubů. Výběr nových členů bankovní rady České národní banky je vždy opleten diskusemi na téma, nakolik je výběr − ve výlučné moci prezidenta − transparentní. To samé platí i pro nastávající obměnu čtyř členů rady, kterým v následujících dvanácti měsících vyprší mandát. Nutno prezidentu Miloši Zemanovi přičíst k dobru, že jméno pravděpodobného guvernéra ohlásil už dávno. Jiří Rusnok je možná přítel prezidenta, ale také, což je daleko podstatnější, respektovaný ekonom. A člověk, který si dokáže stát za svým, jak mimo jiné dokázal ještě coby premiér úřednické vlády, když jako jeden z mála a proti názoru prezidenta obhajoval intervenci centrální banky proti silné koruně. Navíc, jak ukázal v době svého působení v bankovní radě, je schopen vycházet s ostatními.

Jako takový by měl a snad i má silné slovo při výběru dalších členů rady. Na přání guvernéra ostatně sázeli při výběru i ostatní prezidenti. Stačí vzpomenout Václava Havla, který se na počátku 90. let řídil výhradně přáním tehdejšího guvernéra Josefa Tošovského. Teprve při poslední volbě koncem 90. let zveřejnil seznam lidí, s nimiž obsazení bankovní rady konzultoval. Přesto se nevyhnul problémům − při jmenování Zdeňka Tůmy v roce 2000 narazil. Vláda tehdy jmenování guvernéra ČNB zpochybnila nutností kontrasignace premiérem. Spor skončil až u Ústavního soudu, který dal za pravdu Havlovi. Zdeňka Tůmu nakonec v roli guvernéra, poněkud překvapivě (z tehdejšího pohledu), ve funkci potvrdil v roce 2005 i Václav Klaus.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se