Jako první centrální banka v Evropě se ČNB v tomto roce odhodlala k růstu sazeb. Dá se to považovat za krok na cestě k dražším penězům? Nebo se tak moc neděje a centrální banka si jen načas odskočí z trendu, který úrokové sazby v posledních třiceti letech tlačí nekompromisně jedním směrem − dolů? Od konce 80. let totiž platí, že každá další krize srazila sazby hlouběji než ta předchozí. Ty tak postupně z okolí deseti procent doputovaly až do blízkosti nuly. Jakých ale bude následujících třicet let? Pro kohokoliv, kdo zvažuje dlouhodobou investici, je to "otázka za milion".

Jedním z důvodů, proč šly sazby v posledních třiceti letech dolů, je demografie. Ekonomové Banky pro mezinárodní platby (BIS) Charles Goodhart a Manoj Pradhan analyzují třicetiletý propad reálných výnosů. V jejich příběhu podle nich hrají ústřední roli právě globální populační trendy. Konkrétně prudký nárůst celosvětově dostupné pracovní síly dané zapojením Číny a zemí střední a východní Evropy do globálního obchodu. Podle studie BIS díky tomu vzrostla globální pracovní síla od konce devadesátých let o více než 120 %. Takový příliv nových pracovníků držel logicky na uzdě platy − a to především v "dražším" vyspělém světě, kde reálné mzdy v posledních třiceti letech stagnovaly. Díky tomu klesaly i inflační tlaky a také potřeba krotit je vyššími úrokovými sazbami. Trend poklesu sazeb dovršila poslední finanční krize, po které sazby ve většině vyspělého světa spadly k nule. A co bude dál?

Zbývá vám ještě 50 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se