V řadě západních zemí je lobbista běžnou profesí, která má jasná pravidla. V Česku má ale lobbing spíše pověst spojenou s korupcí. To se má změnit. Vláda dnes plánuje projednat návrh zákona o lobbingu, který vypracoval bývalý ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD). Předchozí kabinet Bohuslava Sobotky už se k němu kvůli podzimním volbám nedostal.

Jedná se již o čtvrtý pokus za posledních deset let, kdy se zákonodárci snaží definovat lobbing jako oficiální aktivitu. Už nyní má ale Chvojkova snaha o vymezení mantinelů pro lobbisty řadu kritiků.

Odbory nelobbují

Jedním z nich jsou odboráři, kterým vadí, že by měli být označeni za lobbisty. "Je to nesmysl a absolutní nepochopení toho, co odbory jsou. Jsme sociální partneři a naše postavení je garantováno i mezinárodními úmluvami," tvrdí předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Snahu o zlepšení podmínek zaměstnanců Středula za lobbing nepovažuje. "Je to pomýlení pojmů ze strany předkladatele. Evidentně se někdo snaží vyvolat tento typ diskuse, ale měl by si být vědom, že to není relevantní," říká odborář.

Chvojkův návrh zákona o lobbingu

Registr lobbistů

◼ Lobbisté by se museli zapsat do veřejného rejstříku. Pokud budou lobbovat bez registrace, hrozí jim pokuta až 200 tisíc korun.
◼ Registrovaní lobbisté by na oplátku získali řadu výhod. Po zapsání do rejstříku by například dostali kartičku, která by je opravňovala ke vstupu do parlamentu. ­Lobbisté by získali i plný přístup do knihovny zákonů eKlep.

Veřejné diáře

◼ Politici a veřejní představitelé by měli povinnost zveřejňovat informace o schůzkách s lobbisty.
◼ Kromě jmen osob, s kterými se politik setkal, by v diáři bylo i téma, jehož se schůzka týkala. Kromě poslanců a senátorů by se povinnost týkala i jejich asistentů, poradců nebo představitelů obecních samospráv.

Legislativní stopa

◼ Opatření by mělo určit, které zájmové skupiny a lobbisté se na tvorbě daného zákona podíleli.
◼ Návrh zákona by obsahoval dodatek se seznamem konkrétních osob a organizací včetně jejich stanovisek k zákonu.

Proti tomu, aby zástupci zaměstnanců byli zařazeni mezi lobbisty, se Středula hodlá bránit. "U mě přece není žádná pochybnost, že nejsem předsedou ČMKOS nebo že zakrývám svou činnost jinou činností," dodává. Ve Spojených státech, kde je lobbing regulován nejdéle, přitom odbory mezi lobbisty patří.

Zbývá vám ještě 50 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se