Před 30 lety v Praze nejezdily žádné bezbariérové spoje. Dnes jsou tři čtvrtiny autobusů a tramvají nízkopodlažních a podobný je i poměr stanic metra s výtahy či plošinami pro vozíčkáře. Pražská MHD má ale stále co dohánět.

Do roku 2025 by měla být pražská městská hromadná doprava zcela bezbariérová. Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP) plánuje výstavbu nových výtahů pro vozíčkáře i nákup nízkopodlažních autobusů a tramvají. V současnosti má 45 z 61 stanic metra bezbariérový přístup a z vozového parku tramvají a autobusů je 73 procent nízkopodlažních. Vozíčkáři ale stále narážejí na problémy, jako je neochota řidičů, nefunkční výtahy nebo nízký počet bezbariérových spojů ve večerních hodinách.

Další projekty DPP z evropských dotací

8,1 miliardy korun: z Operačního programu Doprava pomohlo spolufinancovat prodloužení trasy metra A v úseku Dejvická–Motol.

2,5 miliardy korun: z Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost posloužilo na spolufinancování zavedení výtahů ve čtyřech stanicích metra a 14 rekonstrukcí tramvajových tratí.

Ještě v roce 1990 přitom v Praze bezbariérová doprava nefungovala. O dva roky později zřídil dopravní podnik dvě zvláštní autobusové linky pro handicapované a v roce 1994 v Praze vyjely první nízkopodlažní autobusy Neoplan. V metru byly v roce 1990 po rampě přístupné pouze v jednom směru stanice Vyšehrad a Rajská zahrada a do stanic Chodov a Florenc se mohli vozíčkáři dopravit provizorním nákladním výtahem s obsluhou. První výtah speciálně určený pro handicapované a další osoby s omezenou možností pohybu otevřel dopravní podnik ve stanici Hlavní nádraží v roce 1992.

Od té doby se DPP snaží stanice metra pro vozíčkáře postupně zpřístupňovat. Naposledy přibyly výtahy na Palmovce v roce 2017 a v současnosti se na bezbariérové přestavují stanice Karlovo náměstí a Opatov. "Následovat bude úprava Jiřího z Poděbrad a Českomoravské. Pro další stanice vznikají studie proveditelnosti a u některých z nich už začala projektová příprava. Jde například o Radlickou, Jinonice, Křižíkovu a Malostranskou," uvádí mluvčí DPP Aneta Řeháková.

Průběžně přibývají i nízkopodlažní spoje. Z 1170 autobusů pražské MHD jich je pro vozíčkáře a rodiče s kočárky uzpůsobených 934. Tramvají po Praze jezdí 818, z nichž je 359 bezbariérových.

Překonat mezery v metru pomáhají rampy

Letos se také systematicky začalo řešit, jak mohou vozíčkáři překlenout mezeru, která na některých stanicích vzniká mezi vozy metra a nástupištěm. V té často uváznou malá přední kolečka vozíků.

"Největší problém je na lince B, kde letos dopravní podnik instaloval speciální rampy. Na linkách A a C zase pomáhají mezery vyplnit pryžové nástavce. Je samozřejmě dobře, že se to řeší, ale že až teď, je škoda," říká mluvčí České asociace paraplegiků Tereza Meravá.Z 1170 autobusů pražské MHD je 934 přizpůsobených pro vozíčkáře a rodiče s kočárky. Na fotce jeden z prvních nízkopodlažních autobusů Citybus od společnosti Karosa.

Z 1170 autobusů pražské MHD je 934 přizpůsobených pro vozíčkáře a rodiče s kočárky. Na fotce jeden z prvních nízkopodlažních autobusů Citybus od společnosti Karosa.
Foto: archiv DPP

Vozíčkářům nástup do vozidel MHD komplikuje mimo jiné to, že i bezbariérové spoje mají často nízký schod, na který pro překlenutí výškového rozdílu musí řidiči vyklápět rampu.

"Ze zahraničí mám zkušenosti, že tramvaje a metra bývají skutečně na úrovni nástupiště nebo zastávky. Vozíčkáři tak mohou sami nastoupit a vystoupit, což usnadní i práci řidičům," líčí ředitelka České asociace paraplegiků Alena Jančíková, která je sama na vozíku a problémy handicapovaných při cestování po Praze zažívá na vlastní kůži.

V Česku se podle ní vozíčkáři setkávají i s neochotou řidičů vyklopit rampu nebo zatlačit vozík do vozu. "Stává se také, že výtahy občas nefungují a musíme improvizovat, což je pro nás velmi náročné. Mnohdy navíc výtahy zapáchají výkaly bezdomovců. Například na stanici linky B Florenc je to opravdu tristní," popisuje Jančíková.

Uvítala by také více bezbariérových spojů ve večerních hodinách. "Proluka je někdy i více než hodinu a po půlnoci většinou nejezdí vůbec. Tím, že se vozíčkáři aktivně nehýbou, je čekání v zimním období velmi nepříjemné," upozorňuje ředitelka České asociace paraplegiků.

Ačkoliv se podle ní situace v Česku mění stále k lepšímu, oproti světu máme ještě co dohánět. Praha by se mohla inspirovat třeba městy, která jsou nositeli evropské ceny za bezbariérovost Access City Award. Z metropolí v sousedních zemích ji získala například Varšava či Berlín. Mimo Evropu jsou lídry v této oblasti třeba Washington nebo Singapur. Co naopak ve světě není běžné, je přeprava vozíčkářů a jejich asistentů zdarma, což pražská MHD umožňuje.

Prosperující Česko

Tento článek je součástí speciální přílohy Prosperující Česko, která vyšla v Hospodářských novinách 25. března. Celou přílohu si můžete přečíst po kliknutí na obálku níže.

Cestování handicapovaným ulehčují aplikace

Cestu po Praze vozíčkářům usnadňuje i aplikace PID Lítačka, kde najdou aktuální informace o stavu bezbariérových zařízení a mohou si nastavit i notifikace, které je upozorní třeba na nefunkční výtah. "Alternativou k mobilní aplikaci jsou i informační SMS, jež si handicapovaní mohou nechat zasílat po registraci na stránkách dopravního podniku," uvádí jeho mluvčí Aneta Řeháková.

Informace o možnostech cestování MHD handicapovaní získají třeba i díky aplikaci VozejkMap, mapující bezbariérová místa v celém Česku i v zahraničí. V Praze je jich v aplikaci zaneseno přes 3500. Uživatelé tam najdou například popis stanic metra, informace, zda mají výtah či plošinu a případně jestli je tam k dispozici toaleta přístupná pro vozíčkáře.

Do zřizování bezbariérových přístupů do metra investoval pražský dopravní podnik od roku 1992 přes jednu miliardu korun. Na nákup nízkopodlažních tramvají šlo za posledních 10 let asi 16,7 miliardy korun. A další miliardy korun stál nákup nízkopodlažních autobusů.

S financováním bezbariérových opatření v pražské MHD významně pomohly i evropské dotace. Například v programovém období 2007 až 2013 šlo přes 197 milionů korun z Operačního programu Praha − Konkurenceschopnost na výtahy ve stanicích Anděl, Chodov, I. P. Pavlova a Můstek. A v předchozím programovém období pražský dopravní podnik získal téměř 60 milionů korun z programu JPD2 na výstavbu výtahu ve stanici Florenc na lince metra B.

Bezbariérový přístup má 45 z 61 stanic pražského metra. Na snímku je výtah do metra Muzeum.
Bezbariérový přístup má 45 z 61 stanic pražského metra. Na snímku je výtah do metra Muzeum.
Foto: archiv DPP