Špionáž řeší největší aféru poslední doby
Vojenskou tajnou službou otřásá největší skandál za poslední roky. Vojenští špióni vydali ze svých řad k policejnímu stíhání bývalého důstojníka, který roky pracoval v nejtajnější, takzvané zakryté části rozvědky. Interní vyšetřování služby dospělo k závěru, že špión okrádal stát o peníze určené na financování tajných operací a odnášel si domů kopie přísně utajovaných dokumentů. Včetně těch strategických, které souvisejí s činností Severoatlantické aliance.
"Tento muž je obviněn ze zpronevěry, podvodu a ohrožení utajovaných skutečností," prohlásil dozorující státní zástupce Martin Omelka.
Podezření z vyzvědačství
Vojenská zpravodajská služba však u svého bývalého příslušníka Romana Lienera, který je od loňského listopadu ve vazbě, prověřuje mnohem závažnější podezření: a to špionáž ve prospěch totalitního Lukašenkova režimu v Bělorusku. Ve zpravodajské terminologii se tomu říká dvojí hra.
Roman Liener se podle zjištění HN v rozvědce specializoval na získávání informací právě z území států bývalého sovětského bloku, především z Běloruska.
"Je to velmi citlivá záležitost, i z diplomatického hlediska. Existují signály, že tento špión předával informace běloruské tajné službě," uvedl vysoce důvěryhodný zdroj, který je se stavem interního pátrání ve vojenské rozvědce seznámen.
Přímo ze špionáže ale Roman Liener dosud obviněn nebyl. A vojenská rozvědka proto odmítá toto podezření jakkoli komentovat. Ostatně jako celý případ. "V tuto chvíli k tomu nic nezveřejníme," zní strohé stanovisko mluvčího služby Ladislava Štichy.
Ohrožené zájmy státu
Stejně stručný je i Lienerův advokát Zdeněk Bičan: "Klient mi zatím nedal svolení, abych mohl o případu mluvit. Jediné, co mohu říci, je, že považujeme celou věc za vykonstruovanou."
Ředitel vojenské zpravodajské služby Miroslav Krejčík už projednával citlivý případ s poslanci Výboru pro obranu a bezpečnost. "Je to bezpochyby největší zpravodajský skandál posledních patnácti let. Celý případ ohrožuje nejen bezpečnostní zájmy státu, ale má i zahraniční dopad," komentoval následně kauzu šéf výboru Jan Vidím.
I předseda výboru Vidím ale o případu odmítl uvést jakékoli bližší informace s odkazem na vysoký stupeň utajení kauzy.
Ze zjištění HN nicméně vyplývá, že vojenská rozvědka zvažuje kvůli zatčení Lienera kroky, které mají minimalizovat dopad aféry na agenturní síť špiónů a spolupracovníků služby v Bělorusku.
Agenti v ohrožení?
Stíhaný Roman Liener měl totiž detailní přehled o tom, kdo v Bělorusku pracoval a stále pracuje ve prospěch české špionáže. "Pokud by se potvrdilo podezření, že s Bělorusy spolupracoval, znamenalo by to reálné ohrožení lidí, k jejichž jménům by se tamní služba mohla dostat. Nelze to ponechat náhodě," uvedl již citovaný vysoce důvěryhodný zdroj obeznámený s interním vyšetřováním rozvědky. Osmatřicetiletý Roman Liener ukončil svou práci pro vojenské zpravodajství v prosinci 2003. Těsně před jeho odchodem jej nadřízení ještě povýšili a do civilu ho poslali se všemi výsluhami.
Vzápětí pak na něj hned zjara loňského roku sama vojenská špionáž podala trestní oznámení. Podle interního vyšetřování Liener zneužíval peníze, kterými vojenská rozvědka financovala aktivity svých lidí v zahraničí.
Tyto peníze podle zpravodajských pravidel putovaly přes takzvané krycí firmy špionáže, které podnikají na území konkrétního státu. Liener je obviněný kvůli podezření, že si část peněz neoprávněně nechával a navíc neodevzdával faktické zisky krycí firmy zpět do fondů rozvědky.
"Ta škoda se stále upřesňuje, je to ale v řádu stovek tisíc," uvedl bez bližších podrobností žalobce Martin Omelka. Vojáci se nyní snaží odpovědět na otázku, jestli šlo o "ojedinělé selhání jedince" nebo se na úkor rozvědky obohacovali i další její příslušníci.
"Pan ředitel vojenského zpravodajství nám to ale zatím prezentoval tak, že jde o záležitost jednoho člověka," řekl poslanec výboru pro obranu a bezpečnost Tomáš Kladívko.
Další obvinění? Možná
Státní zástupce Omelka nicméně stíhání dalších lidí nevyloučil. "Prověřujeme, zda šlo o ojedinělou věc," dodal Omelka
Další obvinění Lienera - z ohrožení utajovaných skutečností, které má mezinárodní dopad - vyplynulo až z domovní prohlídky. Tu nařídil soud v den jeho zatčení, 19. listopadu loňského roku. Policie objevila u Lienera doma desítky tajných listin, vesměs kopií dokumentů ze spisů rozvědky. Některé z nich souvisely s činností NATO. "Tyto části vyšetřování ale nebudeme komentovat," poznamenal státní zástupce Omelka.
Případ Romana Lienera je v historii českých tajných služeb spíše výjimečný. Za poslední roky zpravodajské agentury veřejně řešily jen dva obdobné případy.
Nejprve byl za údajné machinace zatčen bývalý příslušník civilní kontrarozvědky Roman Hrubant, kterého ale soud v plném rozsahu zprostil viny. Prokázalo se totiž, že obvinění proti Hrubantovi bylo vymyšlené a to krátce poté, co odhalil informační kanály, které v BIS měla sociální demokracie.
Vojenské službě zase zamotal hlavu bývalý elitní agent Karel Srba, který v rozporu se všemi pravidly pomáhal legalizovat spolupracovníky špionáže v diplomacii a později byl odsouzen za přípravu vraždy. Nyní jej čeká soud ještě za korupci.
