Cena za barel lehké americké ropy včera stoupala k 56 dolarům a stala se tak hlavním tématem schůzky George Bushe a saúdského korunního prince Abdalláha na prezidentově texaském ranči. Státníci se setkali poprvé po třech letech a Bush naléhal na vládce největšího světového vývozce ropy, aby zvýšil produkci. Rijád teď denně těží 9,5 miliónu barelů, jeho maximální kapacita je 11 miliónů.
Současné ceny ropy poškozují světovou ekonomiku. Je však pravděpodobné, že už za několik let se může o době, kdy se platilo 56 dolarů za barel, hovořit jako o "lepších časech".
Specializované instituce, některé banky a ropné společnosti totiž v nových studiích upozorňují, že zlom, kdy produkce ropy už bude pouze klesat, je vzdálen jen roky či měsíce. A nikoliv desetiletí, jak uvádí Mezinárodní měnový fond.
Uznávaný britský odborník na ropný průmysl Colin Campbell zveřejnil zprávu, v níž odhaduje začátek poklesu mezi lety 2006 až 2010. Jde o chvíli, kdy bude spotřebováno více suroviny, než jí ještě pod zemským povrchem zbývá a kdy bude globální těžba na maximu. Centrum pro analýzu těžby ropy uvádí jako "bod zlomu" rok 2007.
Jen o málo optimističtější je ve své čerstvé studii Deutsche Bank. Začátek poklesu stanovila na rok 2014. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) je opatrnější. Její odhad je v rozpětí let 2013 až 2037.
"Ropa nedojde, to bude problém až za mnoho, mnoho let. Ale na trhu jí brzy bude méně, což naše životy, závislé na energii, ovlivní. Zhruba 944 miliard barelů už bylo spotřebováno, 765 miliard bude vytěženo a na objevení čeká ještě zhruba 140 miliard barelů," citovala Campbella britská média.
Podle něj už geologové neobjeví žádná obrovská pole, která by trend zvrátila. Campbell se navíc domnívá - a není zdaleka sám - že údaje o saúdských zásobách 260 miliard barelů Rijád nadsazuje.
Největší ložiska i přes nové objevy zůstávají v Perském zálivu: necelé dvě třetiny světových zásob. Z novějších projektů se odhadují zásoby více než 50 miliard barelů u Kaspického moře, ložisky budoucnosti jsou západní Afrika a Jihočínské moře. Nicméně až 80 procent ropy, která se ve světě těží, pochází z polí objevených do roku 1970. Snadno dostupná surovina je z větší části vytěžena, dobývání "zbytku" bude nákladnější.
Zatímco produkce poklesne, poptávka po ropě naopak vystoupá zejména kvůli růstu ekonomik Číny a Indie. Dnes spotřebuje v průměru jeden Američan za den stejně ropy jako pětatřicet Indů, ale to se zřejmě brzy změní. A Čína podle prognóz zvýší spotřebu na dvojnásobek během 15 let.
"Produkce z existujících ložisek může klesat. Pokud by se ale měla uspokojit poptávka celého světa v době kolem roku 2020, bylo by třeba ve srovnání s dneškem produkci naopak zdvojnásobit," uvedl v New Yorku viceprezident společnosti Exxon-Mobil Stuart McGill.
Zejména hlad Číny po energii považují někteří američtí experti za zdroj jejího budoucího konfliktu s USA i s asijskými sousedy.
"Asie směřuje od konfrontace přece jen spíše ke sdílení energetického bohatství. Domnívám se, že v Asii vznikne něco na způsob Evropského společenství uhlí a oceli ze začátku 50. let," řekl HN politolog Michal Romancov ze Západočeské univerzity v Plzni.
Ropa roste, str. 24

Spotřeba ropy