Cestu k informaci urychluje kvalitní server i jednoduché, postupně načítané stránky


Rychlost načítání stránek výrazně ovlivňuje jejich datový objem, a tak se jejich tvůrci snaží, aby byl co možná nejmenší. Současným trendem je proto zjednodušování stránek, odstraňování přebytečných kódů a opouští se i klasický tabulkový design. Tím je označován vnitřní zápis dat, které se zobrazují v prohlížečích vždy v jednotlivých blocích.
Při programování stránek se proto používají takzvané kaskádové styly, které zvyšují rychlost zobrazení stránky až o polovinu, snižují jejich datovou náročnost a umožňují je otevírat nejen z klasických počítačů, ale i z kapesních zařízení či patřičně vybavených mobilních telefonů.
Programátoři navíc často vy-užívají různé optimalizační triky. Jedním z nich je například tak-zvaný milosrdný řez.
Pokud je nutné, aby stránka obsahovala velké množství dat, využívá tento model skutečnosti, že většinou se stránky čtou od shora dolů. Proto se stránka horizontálně rozdělí zhruba v první půli obrazovky a počítač tuto část načte jako první - většinou i velmi rychle.
Zatímco uživatel sleduje tedy úvodní pasáže a vybírá si, kam půjde dál, načítá se zbytek stránky. Zde by mělo platit, že se zbylá část má načíst maximálně za trojnásobek času než úvodní.
Další možností je takzvané přehození pořadí. To využívá významné výhody kaskádového stylu, která nabízí možnost výběru pozice prvků na stránce. Lze tedy zařídit, aby se nejprve načetl například obsah článku a až teprve potom menu a další informace. Tím se docílí toho, že návštěvník ihned uvidí informaci, která ho zajímá, a další prvky se objeví až později.
Velmi důležitý je také hardware, v tomto případě server provozovatele webových stránek, na kterém jsou uloženy nejen samotné stránky, ale i další doplňující data. Hojně navštěvované weby (například zpravodajské portály) přitom mají servery rozděleny obvykle na dvě vzájemně komunikující části - publikační a databázovou.
Publikační server je z funkčního hlediska (nikoliv z hlediska celkového výkonu) první polovinou tohoto tandemu. Stará se o přijímání požadavků od návštěvníka stránek (respektive jeho prohlížeče), dále je zpracovává a vyhodnocuje, zda má požadované stránky uložené ve své mezipaměti (cache paměti). Pokud tomu tak je, načte je a odešle zpět návštěvníkovi. Pokud je v cache nemá, obrátí se na databázový server a vyžádá si od něj data, která jsou potřebná pro sestavení stránky. Jakmile je dostane, sestaví stránku a odešle ji prohlížeči uživatele, který ji následně návštěvníkovi zobrazí.
Tento proces přípravy stránky je velmi složitý a server si musí poradit s mnoha podmínkami, které ovlivňují její výslednou podobu. Jednou z podmínek může být například den v týdnu, zvolená rubrika nebo i to, zda je návštěvník na stránkách přihlášen či nikoliv. Nebo dokonce jedná-li se o nějakého konkrétního návštěvníka, který má vytvořen vlastní uživatelský profil a na základě toho dostává jiný obsah než ostatní uživatelé - například jen seznam článků z oblíbených rubrik.
Protože práce na serveru může zabrat i více než sedmdesát procent času potřebného ke stažení webové stránky, je snahou provozovatelů optimalizovat tyto procesy, pravidelně posilovat výkonnost serverů a sledovat (následně i odstraňovat) takzvaná úzká místa.
[*]
Autor je odborník na software