K horizontům na kombajnu
Bylo to ale léto! Žádná okurková sezóna, ale mediální úrody na rozdávání. Vláda padla a z popela se sebrala, fotbal a Atény, a to v druhém sále pouštějí drama s pracovním názvem Kořistka. A abychom nezapomněli, jsou tady dožínky! Klasy oddaně padají pod kombajn, který rukou pevnou řídí prezident Václav Klaus.
Chce se říci, stejně tak, jako vede tuto zem. S porozuměním (všemu), s brzkým proniknutím do podstaty (všeho), Vždyť, jak řekl v pondělním vydání Mladé frontě DNES, ukočírovat kombajn nebylo tak hrozné. "Je to prostě motorové vozidlo a dá se řídit volantem. Kdyby jel člověk deset minut, základní věci by postřehl." A na fotografii s rukávy vykasanými, v kabině usazen, vypadal báječně.
Kritici mohou Klausovi vyčítat kde co, ale jednu věc nikdy. Není českého politika, který by snadněji zvládal abecedu jednání s médii. Abecedu, k jejímž prvním písmenům patří fakt, že dobře zinscenovaný obraz vyváží tuny slov.
Prezident posunul dýchánky politiků u prvňáčků, u chundelatých zvířátek v zoo, u vítězných sportovních borců v šatně k novým horizontům. Kde jsou rozpačité začátky na tenise s Bartoškou, na pochodu do Prčic, na lyžích tam či onde, u zaručeně českých škodovek na Hradě. Muž na kombajnu - toť symbol dělnosti lidu, plodnosti polí, klidu k práci, spokojené země. Země, která si zaslouží svého prezidenta, a on ji.
Závidět mu mohou mediální poradci jeho amerického kolegy George Bushe. Za hubičku sám dosáhne toho, oč se oni musí snažit za tisíce dolarů v týdnech příprav a analýz, kam a kdy prvního muže postavit. Loni v květnu přistál Bush na letadlové lodi Abraham Lincoln, aby oznámil konec hlavních válečných operací v Iráku. V Bílém domě si prý přáli, aby na palubu dosedl v stíhacím letounu, z bezpečnostních důvodů se však museli spokojit s méně "sexy" čtyřsedadlovým bitevníkem S-3.
Ale i tak měl výjev kvalitu filmu Top Gun. Však je jeho hollywoodský velkoproducent Jerry Bruckheimer přítelem Donalda Rumsfelda a v Bílém domě vždy vítán.
"Rozumějí vizuálnosti lépe než kdokoli před tím," komentoval pro deník New York Times způsob, jakým lidé kolem George Bushe umějí vytvořit správnou scénu pro správný okamžik, Michael Deaver. A od něho poklona těší.
Deaver byl vrchní imagemaker (řečeno s New York Times) Ronalda Reagana. V roce 1984 pečlivě naaranžoval v Normandii scénu k Reaganově projevu k výročí invaze, opět s letadlovou lodí v pozadí. A Bushův tým podle New York Times jen "vylepšil Deavera bruckheimerovskou pyrotechnikou".
A jak mohou v Bílém domě pražskému Hradu závidět chápavá média, která přijdou, vyfotí a zprostředkují obrazy lidu. Žádné dohady a uštěpačnosti, k čemu to vše vlastně slouží. Proč oznamovat konec bojů uprostřed války? Proč z letadlové lodi, když to její posádku o několik dní zdrželo v návratu z Iráku k rodinám? Proč v bojové letecké kombinéze, když její nositel nikdy v boji nebyl?
Ale kde že v Česku, sedněme na kombajn a vyražme polím vstříc! Vždyť je to nejpřirozenější věc, kterou může prezident udělat. A fotka jako cumel.
V Česku mnozí novináři prostě vědí, co americkým musí Michael Deaver přes média připomínat: "Aranž kolem hlavy státníka je stejně důležitá jako ta hlava sama."
Akorát, že to Mladá fronta DNES tentokrát trochu pokazila, když na stejnou stránku s fotografií prezidenta Klause dala snímek jeho předchůdce ve funkci Václava Havla. A větší! To se nedělá, mračí se možná kdosi na Hradě...
Autor je novinářem
