PHILIP COYLE, BEZPEČNOSTNÍ EXPERT
(Od našeho zpravodaje)
O systém protiraketové obrany, přezdívaný projekt Hvězdných válek, se v USA vedou ostré spory. Podle Philipa Coylea, který byl v letech 1994 až 2001 (za vlády demokrata Billa Clintona) náměstkem ministra obrany, je hlavním problémem jeho nespolehlivost. "Program už stál přes 100 miliard dolarů, ale stále není jasné, zda může poskytnout požadovanou ochranu," říká Coyle, který je nyní poradcem uznávaného Centra pro obranné informace.
HN: Proč jste k účinnosti systému raketové obrany spíše skeptický?
Zkoušky se zatím provádějí v umělých podmínkách, ale zda by to fungovalo v praxi, je jiná věc. Nemluvě o tom, že z dosavadních deseti zkoušek té pozemní části systému, o které se bavíme v souvislosti s možnou základnou v Česku, bylo pět neúspěšných. A za poslední čtyři roky se nepovedla žádná. Velkou neznámou také je, jak by na případné zásahy svých raket zareagovaly nepřátelské země. Zda by své rakety neupravily tak, aby se našemu systému vyhnuly.
HN: Demokraté se v Kongresu snaží osekat právě výdaje Agentury pro raketovou obranu. Nemůže to začátek výstavby evropské základny výrazně oddálit?
Návrh rozpočtu teď prochází jak horní komorou, Senátem, tak dolní Sněmovnou reprezentantů, kde byl skutečně krácen. Obě verze se pak musí sladit. Otázkou je, zda se to stihne do listopadových kongresových voleb. Pak se to podle některých názorů může protáhnout až do příštího března.
HN: A co když demokraté v podzimních volbách ovládnou jednu, pravděpodobně dolní komoru Kongresu?
Nemyslím, že by demokraté program zcela zastavili, ale nejspíš by se pokusili výrazně omezit jeho financování. V současnosti stojí program okolo deseti miliard ročně, ale vzhledem k rostoucím operačním nákladům by se výdaje mohly v budoucnu až zdvojnásobit. Demokraté naopak mluví o tom, že by financování projektu stáhli na polovinu.
HN: Což by plány na výstavbu evropské základny asi zmrazilo...
Ano, to je logická úvaha.
HN: Jak důležité jsou podle vás technické aspekty, ve srovnání s politickou a společenskou podporou, kterou by byla hostitelská země schopna americké straně nabídnout?
Technické požadavky jsou podstatné, ale například raketová sila zase nesahají tak hluboko pod zem, aby se složitě hledalo vhodné místo. Myslím, že z tohoto pohledu se uvažované lokality příliš neliší. Tím spíše si myslím, že otázka politické stability a podpory bude velmi důležitá.
HN: Jedna z námitek odpůrců základen zní, že by znamenaly zvýšené bezpečnostní riziko pro danou zemi. Jak byla vůbec základna proti napadení zajištěna?
Samozřejmě by měla náležitou pozemní ochranu, aby tam nikdo nemohl proniknout a vyhodit ji do vzduchu. A také by měla ochranu proti raketovému napadení. Tedy modelově střely typu Patriot.
HN: Odpůrci varují i před nebezpečím pádu zbytků zneškodněných raket. Američtí experti tvrdí, že jde o lichou obavu, neboť většina materiálu by prostě shořela.
Myslím, že toto riziko nelze úplně vyloučit. Záleží na tom, v jaké fázi letu raketu zasáhnete a také na tom, jak přesně raketu zasáhnete. Můžete ji například jen poškodit a pak by její zbytky dopadly na zem. Toto riziko je ale samozřejmě třeba porovnávat s tím, co by se stalo, kdyby nedotčená, akceschopná nepřátelská raketa zasáhla svůj určený cíl.
(přečteno 688x)
DISKUSE
Článek neobsahuje komentáře.
Autorská práva vykonává vydavatel. Jakékoli užití částí nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým) i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno.
