Firmy, jimž dluží neseriózní obchodní partneři, nemusí jen donekonečna čekat a doufat, že své peníze někdy dostanou zpět. Řešením je obrátit se na specializované inkasní společnosti, které pomáhají dlužné částky vymáhat. Za to si obvykle účtují pět až deset procent z vymáhané sumy. Služba se proto vyplatí především při vyšších pohledávkách.
"Firmy čekají na svoje peníze například rok. Odborníci jsou v postupu a samotném vymáhání mnohem rychlejší než věřitelé," říká jednatel inkasní firmy DC Group Petr Slapnička.
Firmy by měly odborníkům na vymáhání předat veškeré informace o dlužníkovi, včetně adresy či výši pohledávky. Je také důležité shromáždit všechny dokumenty, které s konkrétním případem souvisí. Jedná se například o faktury, objednávky, korespondenci nebo obchodní smlouvy.
Společnosti specializované na vymáhání dluhů jsou však různě úspěšné. Některé uvádějí, že se jim podaří pro své klienty získat přes 90 procent pohledávek, jiné zase, že úspěšnost je 50 procent.
Dopisy a telefonáty
Nejčastějším a prvním způsobem vymahačských firem při inkasování dlužných částek bývá stále vyjednávání s dlužníkem po telefonu. Telefonické rozhovory bývají většinou formální a podle odborníků málokdy napoprvé zaberou. "Věřitelé jsou většinou při telefonování s neplatiči neúspěšní. Je třeba zvolit dobrou taktiku a poté pustit do hry třetí osobu," říká Petr Slapnička z DC Group.
Specializovaná firma začne nejdříve dlužníka písemně upomínat. Bude mu psát dopisy do té doby, než na ně odpoví. V případě, že dlužné firmy nereagují na písemné upomínky, mohou vymahači zahájit i osobní návštěvu. Když majitel dlužné firmy nebude k zastižení, pracovník inkasní společnosti se informuje i u sousedů, a to v místě bydliště majitele či jednatele firmy. "Tyto způsoby jsou sice velice obecné, ale mnohdy zaberou. Vyplatí se je všechny kombinovat a nejlepší je dlužníka pravidelně navštěvovat, stále mu volat či psát," říká Pavel Krbec ze společnosti Pohledávky.cz.
"Když ale firmě někdo dluží třeba dvacet tisíc, moc se nevyplatí najmout si inkasní firmu," dodává Pavel Krbec.
Útěk do ciziny a konkurz
V případě, že obchodní partner, který porušil smlouvu a dluží firmě peníze, se během vymáhání odstěhoval do zahraničí, postupuje se stejně jako u zahraniční pohledávky. Najatí odborníci se většinou obrátí na zahraniční partnerské agentury. Ty si obvykle účtují až 15 procent z dlužné částky. "Případné soudní spory se řeší podle oficiálního sídla dlužníka, v našem případě se bude soud konat v Česku," dodává Petr Slapnička z DC Group.
Pokud je dlužná firma v konkurzu, nezbývá věřitelům nic jiného než doufat, že stále vlastní nějaký majetek. Pokud ano, může věřitel dostat až deset procent z jeho nominální hodnoty. Stává se však, že je konkurz v průběhu vymáhání pohledávky pro nedostatek majetku zamítnut. Podle odborníků je tak dobré pracovat s pohledávkami ještě před jeho vyhlášením.
Dlužníky si ověřte na webu
Firmy se však mohou na neplatiče připravit již předem. Například na www.bpx.cz si mohou zjistit solventnost svých odběratelů. Na těchto stránkách je databáze dlužníků a neplatičů, kterou si může kdokoli bezplatně prohlédnout či stáhnout. Databáze se aktualizuje jednou za měsíc. "Je to rychlý způsob, jak zjistit, jestli majitel dlužné firmy nevlastní ještě nějakou společnost, která má problémy," říká Petr Halada, zakladatel serveru www.bpx.cz.
