František Bányai: Kdo a jak "povolil" nacionalistický průvod

Erik Sedláček oznámil Magistrátu hl. m. Prahy dne 27. 11. 2006 konání shromáždění Mladých národních demokratů, a to formou pouličního průvodu dne 9. 12. 2006 od 16.00 do 20.00 v Praze 1 po trase ulic Břehová - Maiselova - U Starého hřbitova - Břehová - Maiselova - Široká - Žatecká - Platnéřská - nám. Franze Kafky. Jako účel shromáždění oznámil "Protest proti účasti České republiky na okupaci Iráku". Magistrát hl. města Prahy dne 30. 11. 2006 toto shromáždění zakázal a své rozhodnutí mimo jiné odůvodnil nebezpečím ohrožení zdraví účastníků, omezením dopravy a zásobování, které mělo být v závažném rozporu se zájmem obyvatelstva. Dalším důvodem pro zákaz měla být zvýšená koncentrace osob, očekávaná před tzv. bronzovou nedělí v centru města.

Rozhodnutí magistrátu zrušil Městský soud v Praze rozsudkem sp. zn. 8 Ca 369/2006 ze dne 30. 3. 2007 a věc byla magistrátu vrácena k dalšímu řízení. Erik Sedláček na základě tohoto rozsudku oznámil nový termín konání akce, a to 10. listopadu 2007; magistrát podle svého tiskového mluvčího pouze respektoval rozhodnutí soudu.

Datum mluví za sebe

Až potud vše vypadá, že ochraně práv a svobod občanů bylo učiněno zadost. Nicméně fakta a okolnosti ukazují něco jiného. Desátý listopad je dnem výročí říšského pogromu (tzv. "křišťálové noci"), během níž bylo vypáleno nebo jinak zdemolováno 267 synagog a vypleněno 7500 židovských obchodů. Při říšském pogromu bylo zabito více než devadesát židovských osob a uvězněno třicet tisíc Židů, převážně v koncentračních táborech.

Nové datum ohlášeného průvodu ve spojení s Židovským Městem nelze vnímat jinak než jako připomenutí říšského pogromu. Letošní 10. listopad navíc připadá na šabat, židovský den odpočinku, kdy jsou židovské památky uzavřeny a židé se přicházejí modlit do synagog v Židovském Městě.

Městský soud zrušil rozhodnutí magistrátu, protože důvody zákazu neshledal jako dostatečné. Věc však nebyla rozhodnuta s konečnou platností, ale byla vrácena magistrátu k dalšímu řízení. Magistrát tedy měl zkoumat veškeré okolnosti oznámení. Pokud pracovníci magistrátu původně zakázali demonstraci neonacistů z jimi uvedených důvodů, šlo zřejmě o nepochopení souvislostí. Pokud však při novém ohlášení demonstrace na 10. listopad 2007 setrvali v nečinnosti s tím, že tato demonstrace se může uskutečnit z rozhodnutí soudu, jde již o projev nekompetentnosti nebo nedbalosti.

Podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, musí příslušný úřad zkoumat a ověřovat pravdivost údajů, které uvádí oznamovatel shromáždění. Jsou-li uváděné údaje nepravdivé nebo neúplné, musí na to úřad svolavatele upozornit, a nedojde-li k odstranění vad, není dané oznámení platným oznámením shromáždění.

Ze všech popsaných skutečností je zřejmé, že účelem plánovaného shromáždění není protest proti válce v Iráku, ale oslava výročí říšského pogromu a hrozba židovské komunitě. To dokládá kromě jiného i zvolená trasa nacionalistického průvodu.

Magistrátní úředníci tedy měli přinejmenším žádat o doplnění a upřesnění údajů o účelu plánovaného shromáždění. Úředníci i odpovědní pracovníci magistrátu si museli být vědomi, že při tomto shromáždění existují bezpečnostní rizika, která nelze podcenit.

Alibismus magistrátu

Smutné je, že magistrát zcela alibisticky přijal rozsudek soudu, aniž využil svého práva na podání kasační stížnosti. Co však nejvíce zaráží: magistrát se domnívá, že svolavatelům stačilo na základě rozhodnutí soudu oznámit nový termín konání akce.

Smutné je i čtení rozsudku Městského soudu v Praze. Soud si nepovšiml historických a místních souvislostí, nevěnoval pozornost motivům a pohnutkám oznamovatele.

Tento případ potvrzuje historickou zkušenost, že nejlepším přítelem bezpráví a násilí je lhostejnost, nečinnost, nedbalost a nekompetentnost.

Autor je předseda Pražské židovské obce