Na webových stránkách Vysoké školy ekonomické leží od září dokument s názvem Konkurenceschopnost absolventů IT oborů VŠ a VOŠ na trhu práce v ČR s podtitulem Společný projekt ČSSI, SPIS, CACIO ve spolupráci s FIS VŠE Praha. Při bližším pohledu do dokumentu, pravděpodobně studie podpořené státními penězi, nezbývá než se od srdce nahlas zasmát. Není divu, že se absolventi českých vysokých škol, a jak je vidno, především absolventi VŠE, setkávají s realitou až daleko za branami svého studia. Výčet profesí a popis klíčových znalostí přiřazených každé úrovni profese odpovídá stupni znalosti praxe z roku 1995, mnohdy ani to ne. Ježkovy voči!

Vyšetřování ztráty třídní knihy

V popisu znalostí k oboru vývojář-IS architekt se zde například dočteme, že pod tento obor spadají následující profese: vývojář, programátor, tester, systémový integrátor, IT architekt, systems development manager. Důvody, proč právě uvedené profese připadají autorům studie jako podskupina vývojářů, budou mnoha odborníkům z praxe připadat jako opravdová záhada. Stejně tak málo pochopitelná je poznámka na konci této rubriky: "snadno outsourcovatelné, tyto profese se přesouvají do zemí s nízkými náklady práce". Zajímalo by mne, jakou zkušenost mají firmy, na které se v záhlaví tato studie odvolává (jde o DHL, SunMicrosystems, IBM, CA nebo Deutsche Börse), s nákupem těchto profesí v Indii nebo v Rumunsku. Nedovedu si totiž představit, jak se takový bulharský systémový architekt zorientuje v česky psaných specifikacích, které navíc ještě vývojáři napíší - jak je u nich běžné - bez interpunkce a velkých písmen, s použitím asi dvou set různých českých oborových zkratek. Být vývojářem nebo systémovým architektem, tak si to jdu s pány ekonomy ústně vyříkat. Nejenže nemají dost trpělivosti, aby se o skutečné situaci na pracovním trhu informovali a pokusili se udělat poctivou rešerši, dokonce jim ani není hloupé vydávat zbožné přání několika manažerů za skutečnost. Neoddiskutovatelným faktem totiž zůstává, že uvedených profesí je na trhu zoufalý nedostatek. A víte proč? Protože žádná česká vysoká škola momentálně netuší, že například takový tester je dnes samostatná profese, jejíž vzdělání se nerovná a nemůže rovnat vzdělání vývojáře. Protože tento fakt na vysokých školách v ČR dosud nezaznamenali, není divu, že nejsou absolventi. Kde nejsou absolventi, je hladový trh. Ekonomové by jej rádi rovnou nasytili službami z Bengalore či Bukurešti. A protože šedivá je teorie a zelený strom života, chybějící roli školství suplují mezinárodní certifikáty. Zastavme se například u jmenované profese testera. V případě testerů a testmanagerů se o tyto mezinárodně uznávané certifikace stará organizace International Software Testing Qualifikation Board. Její česká odnož pod zkratkou CASTB (Czech and Slovac Software Testing Board) byla založena a do mezinárodní sítě ISTQB akreditována v prosinci minulého roku. Letos v zimě by měly proběhnout první platné certifikační zkoušky testerů pro Českou republiku. V oboru testování, který se v posledních pěti letech nezaměnitelně vydefinoval jako samostatná profese, existuje nekonečně mnoho kvalitní vzdělávací literatury, nic z toho dosud nebylo přeloženo do českého jazyka. První pionýrské překlady sylabů, slovníku testování a jiné učební látky vznikají ve volném čase členů boardu CASTB, jinak by si čeští testeři museli shánět certifikace v Rakousku, Německu nebo Anglii, jak tomu bylo doposud.

Tak bacha

Profesí s podobným osudem je dokumentarista. Úkolem dokumentaristy je srozumitelně zmapovat, popsat a vysvětlit kterémukoli uživateli ovládání jakéhokoli počítačového programu. Dokumentaci přitom vytváří pro všechny úrovně uživatelských práv a různé úrovně náročnosti. Na přijímacích pohovorech na pozici dokumentaristy je mimo jiné i zkouška z češtiny, případně angličtiny - psaní bez gramatických chyb musí být samozřejmostí. Tato profese už léta nemá s programováním nic společného, nemůžete ani chtít po dobrém programátorovi v jazyce Java, aby stylisticky správně popsal svou funkcionalitu v jazyce "cestina".

A tak bychom mohli pokračovat dál. Ke každé této profesi se samozřejmě kromě vlastního know-how vyvíjejí i vlastní softwarové nástroje a bouřlivě se rozvíjí i trh těchto nástrojů. Z nových profesí, které doporučuji naléhavě českým školám k pozornosti, vybírám ty na pracovním trhu EU nejpoptávanější: Konzultant v oblasti Business Intelligence, architekt systémové integrace, procesní analytik, business process modeller, tester, testanalytik, testmanager quality assurance manager - pozor, nezaměnit s testmanagerem, quality assurance analytik - pozor, nezaměnit s testanalytikem, architekt integrace datových zdrojů, data quality engineer, data quality manager a v neposlední řadě již zmiňovaný dokumentarista.

Autorka pracuje jako konzultantka pro testování softwaru ve společnosti Generali VIS Informatik GmbH ve Vídni.