Tusk uhlazoval vztahy s Berlínem

Přátelé spolu nemusí ve všem souhlasit, ale měli by být schopni se o všem bavit. To je hlavní poselství včerejší návštěvy polského premiéra Donalda Tuska ve Berlíně. Ta byla první od jeho volebního vítězství před měsícem a půl.

"Nebudeme se bránit žádným tématům," řekla po setkání s polským kolegou kancléřka Angela Merkelová. Po včerejšku je jasné, že Tusk a jeho ministři se budou při zahraničních cestách sice více usmívat a zdvořileji mluvit, ale polské národní zájmy budou hájit stejně tvrdě jako předcházející vláda Jaroslawa Kaczyńského.

Tusk bez satiry

Tusk si návštěvu dobře připravil. Z jeho předchůdce si totiž německá média spíše utahovala. Tusk ale poskytl rozhovor hlavnímu serióznímu listu Frankfurter Allgemeine Zeitung a napsal článek do nejčtenějšího bulváru Bild. V obou případech vysvětloval, proč je pro Polsko nepřijatelné, že v Berlíně vzniká na popud Svazu vyhnanců Centrum vyhánění a že Německo a Rusko chtějí postavit plynovod, který Polsko obchází.

V prvním případě argumentoval zúženým pohledem na historii, v druhém energetickou bezpečností. A obě tato témata dominovala i jeho včerejším rozmluvám s kancléřkou a prezidentem Horstem Köhlerem.

Po včerejší schůzce je jasno: do Polska pojede německá delegace, která představí detaily německého vládního záměru vybudovat Centrum proti vyhánění v Berlíně. Němci si zároveň prostudují Tuskův návrh vybudovat v Gdańsku muzeum, které by odsun Němců z Polska a dalších zemí vysvětlilo v širším kontextu druhé světové války, než plánuje německý projekt. Merkelová označila návrh za zajímavý. Možné je podle některých zdrojů i vybudování sítě podobných institucí.

Polský list Gazeta Wyborcza přišel ještě s dalším návrhem - aby Poláci vstoupili do projektu centra v Berlíně a ovlivnili spolu s Čechy jeho podobu. Poláci se obávají, že německý projekt bude příliš vyzdvihovat vysídlování 12 milionů Němců. "Tento projekt nezamýšlí jakýmkoli způsobem relativizovat příčiny a následky druhé světové války," řekla kancléřka.

Zároveň potvrdila stanovisko předchozího kabinetu Gerharda Schrödera, že německá vláda nepodporuje majetkové nároky odsunutých Němců. "Žádná federální vláda nebude toto stanovisko měnit," řekla Merkelová.

V poslední době totiž organizace vysídlenců Společnost pro pruské nároky podala několik žalob na navrácení majetku.

O dalším kontroverzním projektu, rusko-německém plynovodu Nord Stream, který odmítají všechny ostatní země kolem Baltského moře, budou podle premiérů dále jednat ministři obou zemí.

Lepší atmosféra

Už první ohlasy na včerejší návštěvu svědčily o tom, že po dvou letech se otevírá nová kapitola polsko-německých vztahů.

"Zlepšila se atmosféra. Neznamená to sice konec kontroverzí, ale na obou stranách nebudou vznikat bariéry a bude se diskutovat," řekl HN profesor Dieter Bingen, ředitel Německo-polského institutu z Darmstadtu.

Podle Bingena je možné nyní čekat, že se obě vlády shodnou na kompromisu ohledně Centra proti vyhánění.

I Tuskovi ne příliš naklonění polští konzervativní komentátoři oceňují nápad oslovit miliony Němců v nejčtenějším bulvárním plátku.

"Bratři Kaczyńští se utopili ve sporu se satirickým listem o podobenství s bramborou, Němci tak nepochopili, že nejsme nesvéprávnými výtržníky, ale že prostě bojujeme o své zájmy," napsal Marek Magierewski v listu Rzeczpospolita s tím, že Kaczyńští by se v tomto ohledu měli od Tuska poučit.

"Dopad toho článku bych nepřeceňoval, ale je to další znak zlepšení atmosféry. Bild totiž čtou i politici, takže to určitě pomohlo," soudí Dieter Bingen.