Ben-Ami Shillony: Směřujeme ke střetu Východu se Západem?

V roce 1996 publikoval americký politolog Samuel Huntington proslulou knihu Střet civilizací. Tvrdí v ní, že okolo roku 2010 by mohla propuknout válka mezi dvěma světovými civilizačními okruhy: Západem a Východem.

Podle tohoto scénáře povedou vedoucí západní mocnosti - Spojené státy, Evropa a Rusko - válku proti mocnostem Východu - Číně, Japonsku a muslimským zemím. V tomto gigantickém střetu civilizací se podle Huntingtona obě strany vyčerpají, což relativně posílí Indii a další rozvojové země z jihovýchodní Asie a Jižní Ameriky.

Profesor Huntington nebyl první, kdo hrozil konfliktem Východu a Západu. Již v roce 1918 Oswald Spengler v knize Zánik Západu předpověděl krach naší civilizace. V roce 1987 zase Paul Kennedy ve svém díle Vzestup a pád velmocí psal o úpadku obou západních mocností - Spojených států a Ruska - a nástupu východních obrů - Číny a Japonska na jejich místo. S těmito předpověďmi je jedna potíž: nikdy se totiž nenaplnily.

Japonsko jako Západ

V moderních dějinách došlo k mnoha válkám, žádná z nich však nebyla mezi Východem a Západem.

O rusko-japonské válce v letech 1904-5 se někdy mluví jako o prvním vítězství Východu nad Západem v moderních dějinách. Ovšem tehdejší Japonsko bylo v mnoha ohledech "západnější" než carské Rusko. Mělo ústavu, zvolený parlament, nezávislé soudnictví, opoziční strany, loajální byrokracii a vyšší gramotnost než Rusko. Takže ve skutečnosti bylo Japonsko Západem a Rusko Východem. Ostatně, rusko-japonská válka byla střetem dvou koalic: Velké Británie a Japonska na jedné straně, a Ruska, Německa a Francie na straně druhé. Byl to konflikt na hony vzdálený střetu Východu se Západem.

V první světové válce bojovaly Čína a Japonsko na straně Dohody, zatímco otomanská říše byla na německé straně.

Ve druhé světové válce pak byla Čína zase na straně Spojenců, kdežto Japonsko bojovalo spolu s nacistickým Německem. Ačkoliv měla druhá světová válka rasový podtext, skutečně velké střety nebyly mezi rasami, nýbrž uvnitř (napříč). Na Západě se utkali Němci s Brity a Rusy, na Východě byly nejkrvavější střety mezi Japonci a Číňany.

Během studené války se situace obrátila: Čína se spojila s Východem, Japonsko se připojilo k Západu. Ale ani Východ ani Západ nebyly civilizačními okruhy. Východ byl prostě komunistickým blokem, Západ blokem kapitalistickým...

Mentální Evropané z Asie

Studená válka v Evropě skončila před téměř dvaceti lety. Ne tak ovšem v Asii. Rozdělení mezi Severní a Jižní Koreou je stejně jako napětí mezi Tchaj-wanem a pevninskou Čínou stále potenciálně velice nebezpečné. Zrovna tak jako rostoucí soupeření mezi Čínou a Japonskem o mocenskou hegemonii a suroviny.

Tyto rozdíly nejsou ani rasové, ani civilizační povahy. Právě naopak: stejní Korejci žijí na severu i jihu korejského poloostrova. Rovněž tak Číňané na Tchaj-wanu i na kontinentě. Je proto nanejvýš obtížné si představit, jak Japonci, Korejci a Číňané vytvářejí jednotnou frontu proti jakési "západní hrozbě".

Evropa prochází procesem sjednocování, založeném na společných dějinách, společném náboženství, společné kultuře a jazykové příbuznosti indoevropských jazyků. Nic podobného v Asii neexistuje, rasové, jazykové, náboženské i kulturní rozdíly jsou a zůstávají tam veliké. Již od prvního století před Kristem, kdy tento termín Hérodotos poprvé zmínil, se Evropané cítili součástí celku zvaného Evropa. V Asii podobné vědomí sounáležitosti neexistovalo nikdy a neexistuje dodnes. Například Japonci se stále cítí být Japonci a Jihokorejci se cítí více doma v Londýně či v Praze než v Manile či v Rangúnu.

Kalifát nemá šanci

Od útoků z 11. září 2001 mnozí nepřestávají mluvit o civilizačním střetu mezi židovsko-křesťanským Západem a islámským Východem. Nemáme však žádný důkaz, že takový střet nastal nebo že se blíží. Vyjma Íránu žádný islámský stát nevyzývá k takové konfrontaci.

Islámský svět je rozdělen podobně jako svět neislámský. Šance na jeho sjednocení pod nějakým kalifátem jsou mizivé. Islámský radikalismus je Číňanům a Japoncům cizí stejně jako obyvatelům Evropy či Spojených států. Svět může být nadále sužován válkami a konflikty, ale konfrontaci mezi Východem a Západem je možno vyloučit.

Autor je emeritním profesorem Východoasijských studií na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě