Česko brzy přestane plýtvat penězi na neúspěšné vědce a zbytečné projekty. Naopak se stane zemí, která si bude více vážit špičkového výzkumu a úspěšné vědecké týmy ocení lépe než doposud. Plánuje to reforma vědy, kterou včera schválila vláda.
"Současný výzkum nemá pro ekonomiku a společnost velký přínos," říká premiér Mirek Topolánek. Jeho kabinet chce přilákat i špičkové "mozky z východní Evropy". Vědci z neunijních států nebudou muset dlouho čekat na pracovní povolení a dostanou ho přednostně.
Do vědy půjde příští rok i více peněz - zhruba 25 miliard korun, což je o dvě miliardy více než letos. Změny by měly začít platit od roku 2009. Peníze by pak měli dostávat hlavně vědci, kteří mají prokazatelné výsledky a jejich nápady se využívají v praxi.
"Pravidla financování a hodnocení vědy se zjednoduší a zpřísní. Peníze se budou dávat na excelenci," vysvětluje Marek Blažka, sekretář Rady pro výzkum a vývoj, která reformu připravila.
A vláda chce nalákat i firmy: těm, které do vědy investují, by měly klesnout daně. Firmám se totiž do podpory české vědy zatím příliš nechce. Zatímco třeba ve Finsku či v USA pochází 70 procent peněz na výzkum ze soukromých zdrojů, v Česku jen zhruba polovina.
Ne sympatie, ale výsledky
Důvod, proč chce vláda zcela změnit přístup k české vědě, je jasný: i přesto, že se stále více investuje do výzkumu, čeští vědci mají slabší výsledky než jejich kolegové jinde v Evropě.
Za uplynulých pět let se mohou pochlubit 18 tisíci citacemi ve světově uznávaných vědeckých časopisech. Jenže menší Dánsko mělo citací na 50 tisíc.
Od roku 2001 do roku 2005 stát na vědu zbytečně vydal přes 300 milionů korun. "Výzkumníci dnes tráví většinu času publikacemi, aby dostali granty. Pro kreativitu je to katastrofální, poněvadž je nutno již předem "prodat", co se vlastně objeví," říká vědec Pavel Lehký.
I proto výsledky výzkumu už nebudou podle "osobních sympatií" hodnotit samotná ministerstva, ale vytvoří se jednotná pravidla - rozhodovat bude počet citací v odborných časopisech, patentů a licencí.
Sníží se i počet institucí, které peníze na vědu přerozdělují. Peníze potečou ze státní kasy přes 11 rozpočtových kapitol, což je o polovinu méně než doposud. "Rád bych, aby peníze v budoucnu rozděloval jen jeden úřad, jak je tomu v Británii či Irsku," podotýká Topolánek.
Peníze mladým vědcům
Větší příležitost by měli dostat i mladí vědci. Pokud budou mít nápady a zapojí se do výzkumu, dostanou vyšší plat. Tím chce vláda zamezit odchodu mladých nadaných lidí do zahraničí.
"Můj nástupní plat byl před pěti lety zhruba deset tisíc korun. V tom nebyla perspektiva," říká absolvent ČVUT Alois Tipek, který za výzkumem raději zamířil do Irska.
"Navíc pokud si budou chtít výzkumná centra přistavět s přispěním státu další laboratoře či budovy, budou muset prokázat, že mají v týmu také mladé vědce do 35 let. Jinak česká věda brzy zestárne," dodává Blažka.
Změny v české vědě
peníze půjdou jen na excelentní vědu, která má výsledky
zjednodušení financování - peníze ze státní pokladny potečou přes 11 rozpočtových kapitol, ne přes dosavadních 22, v budoucnu by peníze měl dokonce rozdělovat jen jeden úřad
hlavní slovo bude mít Rada pro výzkum a vývoj; Grantová agentura bude hodnotit základní výzkum, Technologická agentura (vznikne nově od roku 2010) aplikovaný výzkum. Ta navíc zajistí spojení firem a vědců
přesná pravidla hodnocení vědy - podle počtu citací ve světově uznávaných odborných časopisech, počtu patentů a licencí
firmám, které se zapojí do výzkumu, by měly klesnout daně
Zdroj: Rada vlády pro výzkum a vývoj
